V době jarních svátků se každý den odehrávají tradiční obřady. Na konci každého roku se samozřejmě musí zhodnotit jeho průběh. Tuto funkci zastává bůh domácího krbu Zao wang či Zao jun, někdy překládán též jako bůh kuchyně. Na počest boha krbu by se měla vystrojit každoročně hostina, při níž je podávána pouze sladká jídla a nakonec hlava rodiny má pomazat bůžkovi ústa medem, aby při svém hlášení na nebesích mluvil jen o věcech dobrých a sladkých.

V uplynulých více než 2000 letech zůstává v Číně zvyk, že dne 23. prosince lunárního kalendáře se obětovalo bohu domácího krbu, který byl mytickou postavou v čínském starověku. Prý Nefritový císař na Nebi vyslal jej do každé rodiny na Zemi. Protože bůh domácího krbu každý rok podává Nefritovému císaři zprávy o dění v rodině, lidé mu vyslovují úctu. Pro získání jeho přízně vznikl mezi lidmi zvyk obětování bohu domácího krbu. O tom se mezi lidmi v naší zemi šířilo mnoho zajímavých pověstí.

V dávné minulosti byl jeden boháč jménem Zhang Sheng. Jeho žena Ding Xiang měla nejen ušlechtilou tvář, ale i mírnou povahu. Na začátku jejich svatby měli dobré manželské vztahy a harmonický život.

Jednoho dne Zhang Sheng při obchodu náhodou potkal krásnou ženu jménem Hai Tang a na první pohled se mu zalíbila. Hai Tang věděla, že Zhang Sheng je velmi bohatý, proto mu iniciativně lichotila. Zanedlouho si Zhang Sheng vzal Hai Tang za ženu. V rodině Hai Tang pocítila, že Ding Xiang jako první žena rodiny je krásnější než ona a to v ní vzbudilo závist a nenávist až k smrti. Nakonec donutila Zhang Shenga, aby vyhnal paní Ding Xiang z domu.

Od té doby Zhang Sheng a Hai Tang hýřili každý den a za necelé dva roky promarnili veškeré peníze a bohatství rodiny. Zanedlouho Zhang Shen upadl do chudoby a Hai Tang ho ihned opustila a vdala se za jiného muže. Osamělý Zhang Shen nic nedělal a neměl kam hlavu složit. Zůstal na ulici jako než žebrák. Jednoho dne, kdy padal hustý sníh, upadl do bezvědomí kvůli zimě a hladu před domem bohaté rodiny. Služka této rodiny zjistila, že na zemi leží žebrák a spěšně to oznámila paní domu. Vzala vrávorajícího žebráka do kuchyně a přivedla k němu paní. Zhang Sheng se velmi podivil, že tou paní byla právě Ding Xiang, kterou zavrhnul před dvěma lety. Tu chvíli bylo mu stydno. Chtěl se skrýt a nevěděl kam. Neměl jiný způsob než vlézt do domácího krbu. Když Ding Xiang přišla do kuchyně, nikoho tam nenašla. Velmi se tomu divila. Nakonec zjistila, že komín domácího krbu je ucpaný. To byl upálený muž. Ding Xiang poznala, že mrtvý člověk je její bývalý manžel Zhang Sheng. Po krátké době také zemřela žalem. Když Nefritový císař slyšel tento příběh, byl přesvědčen o tom, že Zhang Sheng se odvážně přiznal ke svému omylu. To byla dobrá věc a proto jej jmenoval bohem domácího krbu.

V čínském starověku při obětování bohu krbu lidé často podávali sladký a lepkavý karamel či jiná sladká jídla. Pomazali bůžkovi ústa medem, aby při svém hlášení u Nefritového císaře na nebesích mluvil jenom o dobrých a sladkých věcech. To bylo snad dobré a toužebné přání lidí.