H.S.: Dobrý večer milí posluchači, vítejte u poslechu dalšího dílu Čínských zajímavostí, který bude naposledy věnován jihočínské provincii Jiang Xi. Minule jsme nahlédli do malé jihočínské vesničky Lü Keng a dnes nás čeká výlet za krásami přírody - do hor Lu Shan.

Poprvé v historii se slovo Lu Shan objevuje v záznamech starých 2000 let. „Shan" je výraz pro hory a jak jsem našla ve slovníku - „lu" znamená chatrč nebo chalupa. Dohromady tedy „hory poseté chaloupkami?"

Více prozradí opět Mojmír Otava. Čím je Lu Shan zajímavý?

Mojmír Otava:

Především je zvláštní tím, že okolí Lu Shanu tvoří rovina a dostat se do hor znamená překonat převýšení kolem 900 až 1000 metrů. Je to velký klimatický přechod. To u nás člověk vlastně nevidí, protože u nás se ty kopečky pomalu zvedají do určité výšky, kdežto tady je rovina a najednou velký, vysoký Lu Shan. Je tady vidět, jak pohoří prošlo vrásněním, jsou tady úžasná hluboká a strmá údolíčka.

H.S.: Pohoří Lu Shan se rozkládá na 777 kilometrech čtverečních a jak už zmínil Mojmír Otava, vyrůstá náhle z roviny poseté terasovitými políčky. Říká se, že je ve svých výšinách osamocený jako cizinec, který se zapomněl vrátit domů. Na severu obtéká pohoří Dlouhá řeka a na jihu se pod ním rozkládá obrovské jezero Po Yang Hu. Nejvyšší hora dosahuje výšky 1474 m.n.m. a v celém masívu najdete dalších 171 nejrůzněji tvarovaných vrcholků, některé zahalené v mracích, jiné vystavené na odiv. Mezi nimi pak obvykle zejí prudké strže a propasti, někdy ozdobené krajkou potůčků s vodopády. Hory jsou díky vysoké vzdušné vlhkosti po celý rok krásně svěže zelené. V létě poskytují příjemné útočiště před vedrem, v zimě klesají teploty hluboko pod nulu. Není divu, že kouzelný Lu Shan je po staletí zdrojem inspirace pro básníky a malíře. Jak se tady ale žije lidem?

Mojmír Otava:

Jak jsem pochopil, Lu Shan byl vybudován někdy začátkem minulého století, jako rekreační oblast pro tehdejší elitu. Jsou tam zastoupeny různé staré architektonické styly, které jsme ale bohužel neměli možnost vidět, protože jsme měli na návštěvu pouze jeden den, takže jsme dali přednost přírodě, ale i tak to stálo za to. Řekl bych, že je to takové lázeňské městečko, kam jezdí mnoho turistů nejenom za krásami přírody, ale také se zotavit a případně se seznámit i se starou architekturou.

H.S.: Lu Shan bývá někdy nazýván „Domovem nesmrtelných" protože kolem roku 317 sem přesunuli svoje aktivity alchymisté, a také buddhističtí a taoističtí učenci. Lu Shan se stal velmi důležitým náboženským centrem. Kolem roku 1885 objevili místo obchodníci z Británie, Ruska, Francie, Německa a Itálie a začali zde stavět svoje letní sídla. V následujících 50ti letech vyrostlo podél horských hřebenů nespočet vesnic v nejrůznějších stylech. Hned po příjezdu do Lu Shanu vás přivítá například malebný Gu Ling, který byl postaven ve stylu anglických vesnic s kamennými domky připomínající Německo, francouzskými kostelíky a viktoriánskými hotely.

I když nejlepším obdobím pro návštěvu Lu Shanu je léto, nudit se tam nebudete ani v zimě. Hlavní je mít štěstí na počasí a navštívit hory v době, kdy nejsou zahaleny neproniknutelnou mlhou :).

Čas vymezený dnešním „Zajímavostem" se pomalu blíží ke konci. Ještě než se ale úplně rozloučíme s provincií Jiang Xi a Mojmírem Otavou, poprosím ho o jeho nejsilnější zážitek z Číny.

Mojmír Otava:

Nejsilnější čínský zážitek, těch zážitků je strašná spousta a jeden vytěsňuje druhý. Kdyby ses mě zeptala zhruba před rokem, tak jsem byl těch zážitků plný, ale když tady už člověk žije delší dobu, tak ho jen tak něco nepřekvapí a už to chápe, že je to normální, ty záležitosti.

To byl Mojmír Otava, který nás provedl po provincii Jiang Xi. Příští týden vás pozvu pro změnu na návštěvu Šanghaje. Na slyšenou zase za týden se těší Hana Staňková.