Třicetiletá politika reforem a otevírání se světu přinesla Číně obrovské změny. Například, malá rybářská vesnice na jihu Číny se přeměnila na moderní metropoli Shenzhen. V minulosti přecházelo mnoho místních obyvatel kvůli chudobě hranice. Dnes naopak vítá mnoho milionů nových imigrantů. V dnešním pořadu Čínská ekonomika a finance věnujeme pozornost městu Shenzhen - od rybářské vesnice k moderní metropoli.
Když vzpomínal na minulost, prožíval šedesátiletý starý pan Tang Wenbiao mnoho emocí. Tang se narodil v malé vesnici na jihu okresu Bao´an v provincii Kanton, která se nachází velmi blízko od Hongkongu. Protože měl těžký život, chtěl pan Tang přejít hranice do Hongkongu.
Když jsem byl malý, naše vesnice byla zaplavena nejmenně dvakrát ročně bouřkami. Povodeň byla kolem dvou metrů hluboká. Jeden den zasáhla vesnici opět velká bouřka. Tehdy byla nejlepší příležitost pro přechod do Hongkongu.
Čínská metropole Shenzhen, která je považována za úspěšný symbol čínské reformy a otevírání se světu se rozvinula z této malé rybářské vesnice. Tehdy byla mezi vesnicí a Hongkongem řeka hluboká 20 metrů, proto mnoho místních obyvatel přešlo hranice do Hongkongu, zvláště mladí lidé. Tehdy byl Tang žákem.
Mnoho mých spolužáků přešlo hranici do Hongkongu. V roce 1972 byla naše třída plná, ale druhý den chyběla jedna třetina. Proč nechodili do školy? Protože přešli do Hongkongu.
Podle statistiky byl v roce 1978 ve vesnici nejvyšší roční příjem na hlavu pouze 134 jüanů. Starý pan Fang Bao, který byl tajemníkem ve vesinci Bao´an v 70. letech minulého století. Konstatoval,
To dokazovalo myšlenky obyvatel na rozvoj a bohatství a tehdejší systém je omezoval.
Tehdejší systém znamenal různá omezení v rámci plánované ekonomiky v Číně. Tzv. Kulturní revoluce skončila teprve nedávno a vláda začala ekonomickou výstavbu.
V dubnu roku 1979 předložila provincie Kanton ústřední vládě návrh na založení obchodní spolupracovní zóny v přímořské oblasti a tím přilákala zahraniční investice. Odpověď ústřední vlády byla odvážnější - založit zvláštní ekonomickou zónu. V následujícím roce Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo návrh na založení zvláštní ekonomické zóny Shenzhen.
Do konce roku 1981 dosáhl příjem každé rodiny 33 tisíc jüanů. Pokud budou pracovití, tak jejich životní úroveň dosáhne životní úrovně lidí v Hongkongu.
Když má volno, starý pan Tang Wenbiao rád chodí do stometrové galerie, kde je zobrazen rozvoj této rybářské vesnice. Pro celou zemi je Shenzhen pokusným vzorkem čínské reformy a otevírání se světu a je také nejmodernějším a nejbohatším městem v Číně. Podobně jako Šanghaj je Shenzhen také finančním střediskem Číny. Tang vzpomínal, že zde kdysi byla chudá rybářská vesnice. Na začátku byla cesta k rozvoji velmi těžká. Co nyní děláme normálně, bylo tehdy zakázanou zónou.
|