Šanghaj uveřejnila novou politiku o registraci obyvatelstva. Osoby z dalších míst s určitou znalostí nebo profesí budou moci být zaregistrovány jako občané města Šanghaje. Kromě toho ve městě Guangzhou v jižní Číně přestane platit systém registrace venkovského obyvatelstva. Znamená to, že obyvatelé ve městě a na venkově budou registrováni stejně - jako „obyvatelé." Odborníci uvedli, že na začátku roku 2009 ohlašují města s více než deseti miliony obyvatel reformy systému registrace obyvatelstva, což znamená, že čínský systém registrace obyvatelstva by měl být v novém roce i nadále uvolněn.
Podle informace budou moci získat Šanghajské občanství dvě skupiny lidí. Budou sem patřit lidé s poměrně dobrými komplexními kvalitami anebo talenty s příslušnými podmínkami. Šanghaj bude i nadále provádět poměrně striktní schvalování registrací městského občanství pro lidi z dalších míst. Reforma systému registrace městského občanství v Šanghaji znamená, že vstup talentů do této metropole bude snazší.
Mimořádný profesor z fakulty Společenství a obyvatelstva při čínské lidové univerzitě Lu Yilong se domnívá, že uvolnění systému registrace městského občanství ve velkých městech přispěje ke stimulaci životnosti měst a současně poskytne lidem z dalších míst naději na lepší práci.
„Zahájení takové reformy ve velkých měst ukázalo, že politika čínské ústřední vlády se postupně uskutečňuje. Postupně dochází také k podpoře integrace měst a venkova. Zejména v Pekingu, Šanghaji a podobných metropolích má podpora takové reformy velký význam."
Současný systém registrace obyvatelstva v Číně byl založen v roce 1958. Podle tohoto systému byli lidé nejen rozděleni podle regionů, ale současně byli rozděleni také do dvou skupin: zemědělské a nezemědělské. V té době byl základ čínského hospodářství velmi slabý. Stát potřeboval, aby co nejvíce zemědělců pracovalo na polích a tím podpořili rozvoj průmyslu. Dlouhou dobu po zavedení tohoto systému registrace obyvatelstva hrál tento systém velmi důležitou úlohu při správě společenství. Ale s rozvojem tržního hospodářství v Číně zvítězila nutnost přesunu lidí. Tento systém registrace obyvatelstva přestal postupně vyhovovat potřebám rozvoje společenství a hospodářství. Osoby z dalších míst neměly stejná práva jako původní obyvatelé a současně se zemědělci pracující ve městech nemohli opravdu přestěhovat do měst, kde pracovali.
Reformy současné registrace obyvatelstva byly nutné. V posledních letech se začala pravidla registrace obyvatel postupně měnit ve 13 provincích a regionech, včetně provincie Hebei a Liaoning. Ale ve velkých městech s více než 10 miliony obyvatel postupují takové reformy jen pomalu.
Podmínky pro registraci městského občanství v Šanghaji už byly sice uvolněny, ale jedná se zase hlavně o talenty v oblasti rozvoje pokročilého zpracovatelského průmyslu a moderních služeb. Mimořádný profesor z fakulty Společenství a obyvatelstva při čínské lidové univerzitě Lu Yilong se domnívá, že důraz na podmínky pro registraci obyvatelstva znamená, že lidé z některých oblastí mají lepší práva.
„V tomto smyslu budou všechna práva přidělena podle registrace obyvatelstva. Uskutečnění politiky věnuje více pozornosti průmyslu a městu než venkovu a zemědělcům. Registrace obyvatelstva je ve skutečnosti prostředkem pro správu společnosti a neměla být mít funkci při společenském přidělování."
|