Také v tomto týdnu se v pravidelné relaci setkáme s krajanem, respektive krajankou, kterou osud zavál do říše středu, aniž by to byl její celoživotní cíl. O to víc je její příběh zajímavější.

Minulý týden jsme se seznámili s Libuší Tůmovou, která žije v Číně už šest let. V České republice vystudovala obor učitelství pro střední školy v aprobaci angličtina – francouzština. Nějakou dobu žila a studovala ve Francii a Velké Británii. A i když to nebyl zrovna její sen, po promoci odešla se svým tehdejším partnerem do Číny. Jako každý cizinec, který dorazí do tak civilizačně vzdálené země, bojovala i Libuše Tůmová na začátku svého pobytu s kulturními a mentálními odlišnostmi. V té době ještě netušila, že se jí tu zalíbí natolik, že tu stráví následujících několik let.

Život v Číně poznala z několika úhlů. Jeden rok studovala na univerzitě v hlavním městě čínštinu, nějakou dobu žila na severozápadě země, ale většinu z oněch šesti let strávila v Pekingu jako učitelka angličtiny.

Drobná blondýnka se nebrání nejrůznějším dobrodružstvím, kterých má na svém kontě hned několik. Koho by třeba nelákalo přespat na čínské zdi? Málokdo se k tomu ale nakonec odváží. A Libuše patří k té skupině, která, jak se říká, do toho šla.

Po pěti letech života v Říši středu se rozhodla, že si vyzkouší, jak se žije v opravdovém čínském obydlí – tedy takzvaném hutongu, přízemním cihlovém domku s charakteristickou střechou. Její postřehy o životě v Číně si můžete poslechnout v následujících minutách. Na povídání z minulého dílu navážeme v okmžiku, kdy se Libuše rozhodla najít si vhodný hutong, kde se chystala strávit následujících 12 měsíců.