Dnes se díky našemu mikrofonu setkáte s Františkem Foltýnem, který nějaký čas pracoval ve strojírenském podniku ve městě Jindezhen v provincii Jiangxi. Na co se před cestou z ČR do Číny těšil a čeho se naopak bál?

„V podstatě jsem se nebál ničeho, bylo to asi tím, že to bylo na poslední chvíli. Neměl jsem žádnou představu o Číně, nevěděl jsem, do čeho jdu. Nevěděl jsem, co mě čeká. Těšil jsem se sem, byl jsem spíše tak v očekávání."

Čína je plná historických památek a zajímavých míst. Jaká památka ho před příjezdem lákala? Co si nechtěl nechat ujít?

„Určitě jsem plánoval, chtěl jsem vidět Velkou zeď. Věděl jsem, že to město je v horách, tak jsem se chtěl podívat do hor. Docela mě zajímala jejich strava, protože člověk slyší, že jedí jenom rýži. Ale ta jejich strava je velmi pestrá, je dobrá, hodně zeleniny, což je super a mě to vyhovuje."

Jindezhen se proslavil výrobou porcelánu. Jedná se sice o velké město, ale na místní poměry je to přece jen stále venkov v provinčním městečkem.

Je to město částečně i paradoxní. Jsou tady hodně chudí lidi a jsou tady lidi hodně bohatí. Je to otázka centra a okolí. Život ve městě je hodně rozporuplný a zajímavý. Město jako takové je fajn, lidé jsou příjemní. Líbí se mi tady."

Jak jsme už zmínili v tomto příspěvku, a vy jste slyšeli i z jiných zpráv v našem vysílání, Jindezhen je kolébkou porcelánu. Každý, kdo do města zavítá, má možnost prohlédnout si expozici o vývoji výroby porcelánu v místním muzeu a zakoupit si přímo v místě výrobky z páleného kaolínu. Jaký vztah má pan František k porcelánu?

„Nemůžu říct, že by vztah, ale to město opravdu žije porcelánem všude. Tržiště porcelánové, ta výroba, to jsou neuvěřitelné věci, to se nedá ani popsat ani nafotit. Kdo to nevidí na vlastní oči, těžko to podle popisu pochopí. To že je to město porcelánu jsem zjistil až na místě, nevěděl jsem to předem. Některé věci jsou úžasné, když člověk vidí ty lidi, kteří to dělají ještě ručně, kteří to dělají téměř bez techniky, to zpracování i potom ty malby. Dá se to možná přirovnat ke sklářskému umění u nás, které se taky ještě na některých místech dělá ručně."

Každý, kdo do Číny přijede, velmi rád a s chutí testuje místní pokrmy. Ty se liší oblast od oblasti a celkově se dá říct, že čínská kuchyně je velmi rozmanitá, co se týká barev, chutí i vůní.

„Kupodivu, to byla jedna z mála věcí, které jsem se trošku bál, že budu mít ze začátku nějaké problémy a kupodivu jsem je neměl. Žádné problémy s místním jídlem jsem neměl. Co se týče stravy, tak je to rýže, nudle, zelenina. A asi nejsem typický Čech, abych musel mít vepřo-knedlo-zelo. Pro mě to problém nebyl, protože tyhle suroviny mám rád. A co je tady příjemné, je ta zelenina a ovoce, protože je to svým způsobem domácí produkt, má to úplně jinou chuť, je to šťavnaté, plné sluníčka. Chutná mi to tady, nevadí mi to."

Pan Františk byl v Číně pracovně a tudíž měl možnost porovnat přístup k práci v České republice a v Číně, výrobní postupy a další segmenty práce.

„Asi hlavní je v tom jejich samotném přístupu k práci, protože co se nestihne dneska, tak se může udělat zítra nebo pozítří. Jejich nejčastější věta je „mei venti" nebo „tommorow". „Není problém a zítra se to udělá nějakým způsobem." A pak se klidně to posune. Takové věci jako termíny u nás – oni to klidně napíšou, slíbí, a když se to nedodrží, tak se smaže a napíše se nový termín. V tomhle je Číny jiná. Mám kolegy u nás v ČR, se kterými, když si telefonujeme a říkáme, že jsme pořadu, protože se něco nedodrželo, tak to nejsou schopní pochopit, protože to neviděšli na vlastní oči. A ti lidi s takovým přístrupem to dělají, asi i v reálném životě, asi svám způsobem čas nehraje roli, ať je to kdekoli, na ulici nebo v denním běžném životě. Jinak ten přístup lidí je i o vybavenosti, nejen v práci, kde jsem, ale celkově třeba stavařina a další práce, kterou jsem měl možnost vidět, všechno je lidská práce, všechno dělají rukama, techniky je tady minimum. Je jich hodně, takže se na to naženou lidi, ale všechno dělají ručně a docela se nadřou dost často."

Další postřehy o životě v Číně si od pana Františka budete moci poslechnout opět za týden.