Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2009-03-06 19:50:04    
Shenzhen – zkáza i spása Šanghaje

cri

H.S.: Dobrý večer milí posluchači, u dalšího pokračování Čínských zajímavostí vás vítá Hana Staňková. V minulém pořadu jsme si s architektkou Ivanou Bendovou, která už dlouhá léta působí v Šanghaji, povídali o tom, jak vypadala Šanghaj na konci 70. a na začátku 80. let. Tehdejší nejnovější zástavbu – domky s kamenným ostěním, jsme si před týdnem prohlédli jen zvenku. Slíbila jsem vám, že dnes nahlédneme i dovnitř, do bytů, kde bydlelo víc lidí, než pro kolik byly určeny.

Ivana Bendová: Uprostřed místnosti, která mohla mít takových 20 m2, byla manželská postel a okolo, kolem zdí, byly rozestavěny různé laciné stolečky a poličky. Od stropu visel lustr asi tak s 20 wattovou žárovkou a to bylo všechno co ti lidi měli. Velký problém těchto domů bylo ale hlavně to, že nebyly udržované. Vevnitř na schodištích ležela tmavá vrstva špíny, která naznačovala, že ty domy nikdo desítky let ani nevymaloval. V tomhle stavu byla Šanghaj zakonzervovaná když sem přijížděli první cizinci, když se začínala Čína v 80. letech otvírat. Lidé tehdy říkali, že to v Šanghaji vypadalo jako kdyby se tam někdy po válce zastavil čas.

H.S.: Kdy se ten čas v Šanghaji zase znovu rozběhl a jak k tomu došlo?

Ivana Bendová: To se musíme vrátit k otázce jak došlo k tomu, že se celá Čína začala rozvíjet a probouzet. Určitě na to měl vliv i vývoj v Evropě, kde docházelo k uvolňování hlavně v ekonomické oblasti, například v Maďarsku se uvolnila možnost drobného soukromého podnikání. V té době nastoupil v Číně do čela komunistické strany Deng Xiao Ping. Deng Xiao Ping vlastně vytvořil novou strategii, která umožnila trošku uvolnit zemědělství. Tak se stalo, že zemědělci měli možnost prodávat nadprodukci, a také mohli zakládat malé podniky rodinného typu. Během asi tří let začala být Čína nejen soběstačná v zásobování potravinami, ale hlavně, protože v Číně tehdy bylo 800 milionů zemědělců a 400 milionů lidí ve městech, najednou ta obrovská masa venkovských lidí začala potřebovat nové náčiní a nové stroje na pěstování těch potravin. Začala potřebovat i lepší věci, možná i nějakou malou mechanizaci, začaly se opravovat domy a do těch domů byla potřeba nějaká ta televize, nové rádio nebo nábytek. Takže uvolnění zemědělství vlastně nastartovalo výrobu v mnoha dalších odvětvích.

H.S.: Jak tedy tohle všechno ovlivnilo Šanghaj?

Ivana Bendová: Tehdy udělalo vedení takový další experiment. Prohlásili Shenzhen za speciální zónu, kde se mohlo vyrábět a prodávat na západ. Tato zóna měla speciální výsady co se týče daní, cla apod. Shenzhen leží hned vedle Hongkongu, takže věděli, že tam bude možné snadno nalákat Číňany z Hongkongu a zkušené businessmany a managery, kteří by věděli jak na to. No a najednou začal Shenzhen produkovat mnoho věcí, v té době zejména textilie a oblečení, a během asi 10ti let bylo zboží ze Shenzhenu lepší a více žádané než zboží ze Šanghaje, které byla před tím centrem produkce velkého množství průmyslových výrobků v Číně. V 70. letech Šanghaj vyráběla asi 60% průmyslové produkce Číny. Lidé ze Šanghaje to nesli špatně a Šanghaj začínala mít horší a horší motivaci k produkci, prostě přestávala fungovat jako výrobní centrum. Takže de facto v roce 1992 Deng Xiao Ping vyhlásil zřízení další takovéhle speciální zóny právě v Pudongu, což je v Šanghaji na východ od řeky Huangpu. A tak se stalo, že Šanghaj dostala zelenou k úplně novému rozvoji.

No a to už se v historii města Šanghaj pomalu posouváme ze západního břehu řeky na ten východní, kde dnes stojí všechny emblematické výškové budovy - vlastně to, co považujeme za tvář Šanghaje. O tom ale s Ivanou Bendovou zase příště.

Příslušné zprávy