H.S.: Dobrý večer milí posluchači, vítejte u poslechu dalšího dílu Čínských zajímavostí. Naposledy se dnes budeme věnovat historii výstavby města Šanghaj. Minule jsme se v našem povídání s architekty Ivanou a Janem Bendovými dostali až do 90.let minulého století, kdy se rozhodlo o výstavbě nového finančního centra na východním břehu řeky Huangpu. Více nám prozradí doktor Jan Benda.

Jan Benda: Řeka Huangpu je velmi široká – 800-900 m, což znamená, že je velmi špatně překročitelná. Dlouho tady nebyl žádný most a jediná možnost jak řeku překonat bylo přívozem. Proto bylo celé osídlení na západním břehu řeky. Někdy kolem roku 90 tady postavili Číňané první most, pak postavili první tunel a zanedlouho druhý tunel, čímž ty dva břehy propojili a vytvořili tak podmínky pro to, aby mohla ta východní část jakýmkoli způsobem fungovat. Měli představu, že vytvoří moderní nové město, které bude fungovat jakoby finanční distrikt. Chtěli tam stavět velké domy, a protože tam byly volné pozemky, bylo to velmi výhodné. Takže zbourali to co tam bylo – staré fabriky a staré slumy a začali tam stavět vysoké domy. Celé to bylo založeno velmi velkoryse, na základě velké mezinárodní soutěže na urbanistický rozvoj. Udělali opravdu všechny věci proto, aby tam mohlo nové centrum vzniknout. Věděli, že aby to město bylo viditelné, tak musí mít budovy, který budou na první pohled rozeznatelné, takže na výstavbu Šanghaje, ale nejenom Šanghaje, ale i jiných čínských měst, pozvali architekty z celého světa. A takhle jsme se sem dostali také my a měli jsme možnost účastnit se na celém tom rozvoji. Ivana se právě podílela na rozvoji a plánování jedné části Pudongu, která se dneska na základě toho plánu v podstatě dostavuje. Celé se to dostalo do velkých dynamických proměn. V roce 1985 tady lidé podle oficiálních čínských statistik žili zhruba na 4 m2, spousta z nich měla k dispozici jen 2 m2. To jsou neskutečné poměry, takže úkolem bylo nastavět nové byty, což se vlastně naplnilo. Dodnes se tady staví kolem 15 milionů m2 bytů ročně. Kromě toho se samozřejmě staví kancelářské a obchodní budovy. Stavební objemy jsou tady neskutečně velké.

H.S.: Jen pro lepší představu, kolik je 15 milionů metrů čtverečních bytů ročně? Lze to nějak porovnat třeba s výstavbou v České republice? Otázka pro doktorku Ivanu Bendovou.

Ivana Bendová: Když se to přepočítá na občana, tak ten objem rezidenční výstavby je stokrát větší než v České republice.

H.S.: Manželé Bendovi přijeli do Šanghaje před 18ti lety, takže jsou vlastně očitými svědky celé této novodobé proměny Šanghaje. Jak plán na výstavbu této moderní části města vznikl a jak se ho dařilo naplňovat?

Ivana Bendová: Ten plán vznikl někdy kolem roku 1994-95. V roce 1994 proběhla ta mezinárodní soutěž, ale žádný návrh nebyl nakonec uplatněn. Šanghaj začala dál rozvíjet plán, který si sami vymysleli. Rozhodli se vést celým tím územím na diagonálu obrovský bulvár, který měl na východním konci končit novým správním centrem. Takže tam je dneska nová budova radnice, a také Science centrum – což je vlastně takové technické muzeum, ale v moderním slova smyslu. A na druhém konci tohoto bulváru, na druhém břehu řeky než je stará Šanghaj, měly vyrůst mrakodrapy, které tam už dneska v podstatě stojí. Ty se měly stát novým finančním centrem Číny. A proto je tady třeba burza, není v Pekingu. Jsou tady také nejrůznější ředitelství ať už pro Čínu nebo pro celou Asii, těch nejdůležitějších mezinárodních i čínských finančních firem. To je takové nové poslání tohoto centra.

H.S.: Pokud se na Pudong díváte ze západního břehu řeky Huangpu, dominuje mu 463 m vysoká televizní věž s pohádkovým jménem: Perla orientu. Zaujme vás také 423 m vysoký mrakodrap Jinmao a v současnosti nejvyšší budova na asijské pevnině a druhá nejvyšší budova světa - Šanghajské světové finanční centrum, které měří 492 m a kterému se kvůli jeho tvaru přezdívá „Otvírák." To ale ještě není zdaleka všechno, protože vedle už se pomalu zvedá další a poslední titán-Shanghai Tower, který by měl po dokončení v roce 2014 dosahovat výšky 630 m.

O Šanghaji nám povídali architekti Ivana a Jan Bendovi. Jim i vám díky a na slyšenou zase za týden se těší Hana Staňková.