H.S: Dobrý večer milí posluchači, vítejte u dalšího dílu Čínských zajímavostí. Z přímořské Šanghaje, kterou jsme navštívili v našich toulkách po Číně minule se dnes přesuneme pod hory na středozápad Číny, do provincie Sichuan, kde před necelým rokem došlo k devatenáctému nejničivějšímu zemětřesení v historii. Výstavou věnovanou této přírodní katastrofě nás provedou Zhu Yekun a Liu Tong.

Abychom přesně pochopili, co se tehdy vlastně stalo, musíme se vrátit do doby před asi 70ti miliony lety, kdy se od Afriky odtrhl Indický subkontinent a začal se zvolna pohybovat směrem na sever – k Eurasii. Obě pevninské desky se setkaly zhruba před 30 miliony lety a protože měly velmi podobné fyzikální vlastnosti, nedošlo k vzájemnému podsouvání, ale k vytlačení horninových mas směrem na severovýchod a k jejich vyzvednutí. Tak vlastně povstaly Himaláje a Tibetská náhorní plošina.

Přestože byl pohyb Indického subkontinentu nárazem výrazně zpomalen, díky satelitnímu snímkování dnes víme, že Indie se stále pohybuje severovýchodním směrem rychlostí asi 5 cm za rok, a tak vytváří na oblasti, které hrne před sebou, neustálý tlak. Pnutí je o to větší, že právě východě brání tomuto pohybu velmi starý a pevný litosférický blok střední Číny. V oblasti Sichuanské pánve se proto začaly horniny vytlačované Indií pomalu na tuto geologicky starou oblast nasouvat.

Situace je poměrně dobře viditelná i na běžné mapě. Na 50 km tady totiž nadmořská výška prudce vzroste ze 400 m.n.m na 5000 m.n.m.

A jak tedy došlo loni v květnu k zemětřesení?

Při nasouvání dvou litosférických desek dochází na styčné ploše ke tření a může se stát, že oba pevninské bloky se do sebe na čas zaklesnou. Pokračující pohyb Indie ale vyvíjí na taková místa tlak a tak jednoho dne dojde k tomu, že se síla akumulovaná desítky, možná stovky let uvolní během několika sekund a vzdálenost, kterou měly oba litosférické bloky urazit pomalým klouzáním za dlouhá léta, překonají naráz. A to se právě stalo loni v květnu v Sichuanu.

Zhu Yekun a Liu Tong: V deseti sekundách udeřilo zemětřesení na linii mezi okresy Wenchuan a Beichuan.

H.S.: Zlom o délce asi 260 km vznikl za 90s, tedy rychlostí přibližně 3 km/s.

Zhu Yekun a Liu Tong: O ničivosti zemětřesení vypovídá např. tato dvojice obrázků. Tady je krajina v Beichuanu před zemětřesením a tady stejné místo po něm. Jak vidíte, při zemětřesení bylo zničeno mnoho domů a infrastruktury. Utrhly se kusy skály a zničeno bylo také mnoho historických památek.

H.S.: Epicentrum zemětřesení leželo asi 80 km severozápadně od hlavního města provincie Sichuan Chengdu, v hloubce přes 10 km. Tam došlo k posunu asi o 15 m, který se na povrchu projevil menším, maximálně pětimetrovým skokem. Při zemětřesení vznikla prasklina o délce 260 km a hloubce 40 km ukloněná v úhlu 30 stupňů. Seismologové naměřili zemětřesení o síle 7,9 stupně na Richterově stupnici.

Zhu Yekun a Liu Tong: Okamžitě po zemětřesení reagoval jak ÚVKS Číny, tak Ústřední vláda. Prezident Hu Jintao udělal rychlé rozhodnutí a ujal se supervize. Tohle je rozkaz prezidenta Hu Jintaa, který říká, abychom tak rychle jak jen to bude možné zachránili a zajistili bezpečnost co nejvíce lidí. Okamžitě po zemětřesení odjelo mnoho vysoce postavených úředníků do postižených oblastí pozdravit lidi, a také vést dozor nad záchrannými pracemi. Mezi nimi byl i prezident Hu Jintao, premiér Wen Jiabao a další členové ÚVKS.

Co následovalo po těchto prvních okamžicích od 19 nejsilnějšího zemětřesení v historii vám prozradím v Čínských zajímavostech zase příště. Pěkný týden vám přeje Hana Staňková.