Konkrétní dopady krize

Automobilový průmysl: V souvislosti s dopady krize na české hospodářství se nejčastěji mluví o ztrátách automobilového průmyslu, který je tahounem české ekonomiky. Většina automobilek (např. Škoda Auto, Hyundai, Tatra) musela kvůli nízké poptávce propouštět a omezit výrobu, což výrazně poznamenalo i jejich dodavatele, z nichž mnozí museli propouštět, omezit výrobu či ji dočasně zastavit. Loni v prosinci Sdružení automobilového průmyslu (SAP) uvedlo, že automobilky v ČR a jejich dodavatelé do poloviny roku 2009 kvůli krizi propustí více než 13.500 lidí. V posledních dnech se díky zvyšující poptávce velké automobilky vracejí k plánovaným objemům výroby.

Bankovní sektor: Většina předních bank v Česku v loňském roce zlepšila výsledky hospodaření. Výjimkou byla ČSOB, které zisk v důsledku krize (přecenění investičního portfolia na nulu, pád Lehman Brothers a bank na Islandu) propadl o 90 procent. Důsledky krize se podle očekávání bank zřejmě negativně projeví v letošním hospodaření. Banky předpokládají zpomalení růstu všech segmentů. Například objem hypoték prodaných občanům v lednu meziročně spadl o zhruba 44 procent.

Burza: Akcie na pražské burze již několik měsíců ztrácejí, hlavní index PX klesá již šestý měsíc po sobě. Jenom v únoru odepsal 17,22 procenta na 640,9 bodu, akcie se ocitly na nejnižší hodnotě za více než pět let. Také objem zobchodovaných akcií zůstal hluboko pod dlouhodobým průměrem.

Měna: Česká koruna během krize výrazně oslabila, 17. února klesla na nejnižší hodnotu k euru od října 2005, a to až na 29,68 Kč/EUR (dolar by v té době za 23,44 Kč). V prvních třech čtvrtletích loňského roku přitom koruna takřka neustále posilovala vůči euru i dolaru a lámala rekordy. V červenci 2008 česká měna vůbec poprvé prolomila hranici 15 korun za dolar a 23 korun za euro.

Sklářský průmysl: Tradiční český obor se již řadu let potýká s poklesem zakázek, levnou zahraniční konkurencí (a donedávna i silnou korunou) či dopady některých privatizačních a manažerských rozhodnutí. V posledních měsících naplno propukly problémy společností ze skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT) a Porcela Plus; většina firem skupiny skončila v konkurzu a o práci přišlo několik tisíc lidí. Současná krize podle odborníků pád těchto skláren pouze uspíšila.

Stavebnictví: Stavebnictví je jedním z oborů, o kterém se v souvislosti s krizí často hovoří jako o nejvíce postiženém. Nicméně hodnota nových stavebních zakázek uzavřených v loňském roce meziročně vzrostla o 17,4 procenta, počet nových zakázek ale klesl přibližně o desetinu. Stavebním firmám ubývají hlavně zakázky ze soukromého sektoru, především na výstavbu bytů, ale i komerčních budov. Firmy staví díky poptávce veřejného sektoru.

Textilní průmysl: Dříve silné odvětví české ekonomiky se potýká s krizí a je v útlumu již řadu let, nynější krize problémy některých podniků ještě umocnila. Řada firem je nucena uzavírat provozovny a propouštět. Podle odhadu Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) se tržby výrobců textilu loni propadly o 16,3 procenta, nejvíce od roku 1999.

Ostatní: Krize se nějakým způsobem dotkla většiny sektorů hospodářství. Z nedávného průzkumu Hospodářské komory ČR vyplynulo, že každá druhá malá nebo střední firma v Česku už musela kvůli špatné ekonomické situaci propouštět nebo se k takovému kroku v brzké době chystá. Více než třetina podniků omezila nebo plánuje omezit kvůli poklesu zakázek výrobu. Výrobu omezily například i velké severomoravské hutě a železárny - Evraz Vítkovice Steel, ArcelorMittal Ostrava či Třinecké železárny.

Národní protikrizový plán

Národní protikrizový plán(NPP) se nyní nachází již ve druhé fázi. První fáze například obsahovala říjnová opatření, kdy vláda učinila protikrizová opatření – stimuly skoro za 100 mld.Kč, což představuje 2,6% HDP.

Druhá fáze NPP je rozdělena do sedmi okruhů. Nová opatření mají váhu 40 miliard korun, zhruba 1,1% HDP. Spolu s těmi opatřeními, která již byla přijata v první fázi krize, to bylo 32,2 miliard, tedy 0,85%, tvoří dopad na rozpočet těchto opatření něco přes 70 miliardy, tedy téměř 2% HDP. Zatímco druhá fáze je určená na zmírňování dopadů recese, tak třetí fáze je označována za stabilizační a je věnována „zpružnění ekonomického prostředí".

16 bodů vládního protikrizového plánu: 1. Sleva na sociálním pojištění 2. Zrychlení odpisů 3. Odpočet DPH u automobilů 4. Snížení sociálního pojištění 5. Snížení korporátní daně 6. Snížení poplatku na železnicích o 20% 7. Garance bankovních úvěrů pro firmy 8. Refundace až 80 % platu 9. Snižování energetické náročnosti budov 10. Podpora exportu 11. Podpora podnikatelů v zemědělství 12. Investice do výzkumu a vývoje (32,4 mld. Kč) 13. Investice do dopravy - fond dopravy dostane 92,3 mld. Kč 14. Program obnovy venkova 15. Osvobození firem od záloh daně z příjmu v roce 2009 16. Insolvenční řízení