Milí posluchači, vítám vás u poslechu pořadu Jak se jim žije. Už minulý týden jsem avizovala, že se v dnešní relaci budeme bavit na téma relativně ožehavé. K mikrofonu jsem pozvala Hanu Brixi, která působí v Pekingu jako ředitelka Dětského fondu UNICEF v Číně.

V Číně pracuje už 8 let – původně pro Světovou banku, z níž byla posléze propůjčena, aby vedla místní pobočku UNICEF. Unicef byla první organizace ze skupiny OSN, která přišla do Číny ještě před založením Nové Číny, a to v roce 1947. Jak se vyvíjely aktivity Dětského fondu během šedesáti let v Číně, popisuje Hana Brixi.

„Podílely se tady na projektech po druhé světové válce. Pomoc zvláště pro děti, ženy, základní zdravotní služby, základní potraviny. Pak Unicef přerušil svou činnost v Číně v době, kdy OSN se rozhodla vzít jako svůj protějšek Tchajwan spíš než Čínu. Takže pak se Unicef zase vrátil, poté co tato omezení přestala platit v roce 1979. Byly tam dvě fáze, koncem 40. let a ta fáze, která přišla s reformami posledních 30. let."

Kolik teď spolupracovníků nebo zaměstnanců Unicef v Číně má?

„V Číně asi 70 v současné době, z toho 10 je mezinárodních a ten zbytek jsou místní experti v různých oblastech – vzdělání, zdravotnictví, veřejné finance, voda atd."

Máte sídlo jenom v Pekingu nebo pobočky ještě někde jinde?

„Jenom v Pekingu."

Jaké problémy v té oblasti sociální Čínu trápí? Mám na mysli nějaká specifika, se kterými se jinde po světě Unicef nepotýká? Je tady něco takového

„Já si myslím, že vyloženě něco specifického, co by jinde na světě nebylo, není."

Ani v souvislosti s politikou jednoho dítěte, která je specifická?

„My v této oblasti nepracujeme. Co se týká politiky jednoho dítěte, spíše má pozitivní vliv, kde je problém, tak jak se politika naplňuje na místní úrovni, kdy někdo dochází k nátlaku. Co ale je jeden z negativních dopadů, je určitý nárůst preference pro chlapce, který se projevuje v tom podílu narozených chlapců k dívkám, který je v Číně vyšší než jinde na světě. Není nejvyšší, třeba v Indii je také hodně vysoký. Ale v poslední době roste s tím, jak se zvyšuje dostupnost ultrazvukového vyšetření během těhotenství, kdy dochází k selektivním potratům. A také co vidíme, je, že úmrtnost v prvních pěti letech dítěte je vyšší u holčiček než u chlapců. Což není na světě běžné. A je to opět odrazem toho, že rodiny se více starají a věnují chlapcům než děvčátku, zvláště na vesnici. Není to pouze v Číně. Indie je tím známá taky. Je to velký problém, který se obtížně řeší, protože se jedná o preference na úrovni rodiny. My spolupracujeme s vládou na širším rejstříku politik, kterými by bylo možno snížit tu preferenci pro kluky. Teď zrovna jsme diskutovali tu možnost posílit důchodové zabezpečení na vesnicích, na venkově. Kdy se dá předpokládat, že rodiče ve chvíli, kdy budou mít určitou jistotu, že o jejich stáří bude postaráno, nebudou tak záviset na tom, aby měli chlapce, protože to odráží tisíciletou tradici, že je povinností chlapce postarat se o rodiče. "

Příští týden budeme v našem rozhovoru pokračovat. Povídat si budeme o tom, jaké problémy v sociální oblasti Čínu trápí, na jaké oblasti se soustředí osvěta Unicef, jak vypadá péče o matku a dítě, v jakých oblastech a jakým způsobem Unicef spolupracuje s Čínskou vládou a kde díky koordinaci dosáhly nejviditelnějších výsledků. Tématem k hovoru bude také problematika opuštěných dětí. Na slyšenou za týden se těší vaše dnešní průvodkyně Ivana.