Od mikrofonu vás zdraví Hana Staňková. Minule jsem vám slíbila poslední díl povídání o zemětřesení v Sichuanu, ale doufám, že se nebudete zlobit, když do tohoto seriálu včlením jeden aktuálnější příspěvek, a to rozhovor o Svátcích čistoty a jasu, které se tradičně slaví 5.dubna. Co je podstatou tohoto svátku mi vysvětlila moje kamarádka Fu Ye.

Fu Ye: Svátek slaví hlavně lidé, z jejichž příbuzenstva někdo v uplynulých 2-3 letech zemřel. Pokud pozůstalí žijí na stejném místě jako zesnulý příbuzný, jdou k jeho hrobu, kde připraví oběť. Lidé, kteří pracují nebo žijí daleko od svého rodného města nebo vesnice, a těchto lidí je v Číně mnoho, si najdou v oblasti, kde právě žijí, klidné místo a obětují tam. Raději obětují v noci, aby to nebudilo pozornost tolika lidí a obvykle se tento zvyk dodržuje asi tak 3 až 5 let po úmrtí v rodině, pak se přestane slavit. Na různých místech mají různé zvyky.

H.S.: Z 56 národností, které žijí na území celé Číny, slaví Svátek čistoty a jasu o něco méně než polovina - 25 národností. Mluvili jsme o obětování mrtvým. Co se obětuje?

Fu Ye: Myslím, že v průběhu tohoto svátku jsou nejdůležitější nebo nejtypičtější falešné papírové peníze. Můžete sehnat papírové dolary, eura, zkrátka jakoukoli měnu. Kromě toho můžete koupit také další věci vyrobené z papíru, třeba nábytek nebo oblečení. Jsou to papírové napodobeniny reálných věcí. Lidé obvykle nakoupí papírové peníze, jídlo, bílé květiny – hlavně chryzantémy nebo lilie, a přinesou to všechno k hrobu, pokud mohou. Nejprve hrob očistí, čímž dávají cizím lidem najevo, že se o hroby starají potomci, a proto by jim neměl nikdo škodit. Pak udělají na zemi před hrobem kruh a do něj uloží papírové peníze, oblečení a další věci a všechno to zapálí. Přitom popřejí mrtvým, aby odpočívali v pokoji. Někteří lidé si myslí, že když člověk zemře a nestihne něco dokončit, vezme sny živým lidem, aby je přinutil, aby věc dokončili za něj. Proto je tady tento svátek, abychom uctili mrtvé a získali si jejich přízeň.

H.S.: Svátek čistoty a jasu možná trošku připomíná naše listopadové Dušičky. Je to ale právě jaro, které mu dodává trošku odlišnou atmosféru. V lidových představách se mrtví na jaře vrací k matce Zemi, kde hlídají semena nového života a mohou se tak postarat o dobrou úrodu a blahobyt v přicházejícím roce. Jaro je nový začátek nejen pro probouzející se přírodu, ale i pro lidi, kteří chtějí do nového období vstoupit šťastně. Na rozdíl od našeho: „konec dobrý, všechno dobré" Číňané věří, že dobrý začátek je polovina úspěchu. Liší se oslava Svátku čistoty a jasu na venkově a ve městě?

Fu Ye: Ano, liší. Ve městech musí lidé dbát více o svoje životní prostředí a ve městech také není dost prostoru pro mrtvé, takže ve městě není povoleno mrtvé pohřbívat. Vlastně je to zakázáno v celé Číně, ale v některých hodně vzdálených vesnicích se to dodnes dělá, a to není dobře, protože půda má sloužit živým. Ono, u nás není zvykem pohřbívat mrtvé na jednom místě – na hřbitově, ale každý pohřbíval svoje mrtvé kde chtěl, takže venkovská krajina je lemovaná hroby. Tady je jeden, tamhle druhý. A to je také možná důvod, proč jsou vesničané mnohem víc pověrčiví. Každý den žijí a pracují mezi hroby lidí. Tam, kde jsou pochováni mrtví se začnou objevovat duchařské příhody a ženy, které musí často pracovat venku na poli se pak bojí a zdržují se raději ve skupinách. Obzvlášť v noci, protože někdy se nestihne všechno za dne, takže musí pracovat i potmě.

H.S.: A jak oslaví Svátek čistoty a jasu Fu Ye?

Fu Ye: V mém městě není dovoleno pochovávat lidi, takže my naše mrtvé pálíme a urnu s popelem umístíme na zvláštním místě ve městě. Tam pak o víkendu zajdeme, přineseme nějaké zvláštní věci a ukloníme se před obrázkem mrtvého. Je to snazší než na venkově.