Letos v 15. výročí založení průmyslové zóny v Suzhou, která patří k čínsko-singapurskému mezivládnímu projektu. Nedávno novinář našeho rozhlasu navštívil tuto průmyslovou zónu a poznal jak čelila finanční krizi průmyslová zóna.

V průmyslové zóně v Suzhou je kolem 1400 podniků. Mezi nimi americké a evropské podniky přesáhly 50%. Většina podniky v průmyslové zóně vyrobí informatické a elektronické produkty, mezi nimi je kolem polovina prodávána do zahraničí. zodpovědný činitel v průmyslové zóně Ma Minglong konstatoval, že v pozadí světové finanční krize otevřená průmyslová zóna také trpí ekonomické potíže, zvláštně pro vývozní podniky jako zima.

Kolem 60% podniků v průmyslové zóně vyrobí informatické a elektronické produkty. Hodnost průmyslových produktů u nás byla 300 miliard juanů v loňském roce, Mezi nimi 180 miliard juanů patřilo k těmto podnikům. Naše otevřenost přinesla velký vliv v pozadí světové finanční krize, protože zaležíme na vývozním obchodu a výkyvy mezinárodního trhu velice nám ovlivňuje. V loňském listopadu jsme se objevili negativní vliv, a potom se postupně poklesl vývozní objem.

Podle statistiky vývozní objem v průmyslové zóně v čtvrtém čtvrtletí činil 12 miliard 850 milionů amerických dolarů. Ale letos doposud vývozní objem poklesl o 3 miliardy amerických dolarů. Světová finanční krize způsobila deprese v mezinárodním trhu. Pro podniky v průmyslové zóně problém je zmenšit objednávkových listů. Některé podniky zmenšily výrobek a některé již zastavily výrobek. Ma Minglong konstatoval, že světová finanční krize stimulovala podniky znovu smísit a v tomto procesu podniky bez konkurenceschopností jsou vyřazeny.

Podniky bez konkurenceschopnosti určitě měly problém v finanční krizi. Podniky u nás jsou většina v oblasti informatiky v minulosti, a nyní věnujeme pozornost investice do oblasti medické zařízení, sluneční energie, a výrobek ochrany životního prostředí. Standardy naše výroby bude zvyšovat ale nezmenšovat.

Ma Minglong v procesu překonání finanční krize průmyslová zóna v suzhou těsně spolupracovala s místní vládou, která nabídla 200 miliard juanů pro pomoc podnikům s potížím. Podniky v průmyslové zóně také vyjádřily svou sociální zodpovědnost a málo uvolnily zaměstnance ze všech sil.

Ředitel firmy Samsung v průmyslové zóně Lee Byung Chul řekl, že jeho firma nebude zmenšovat investice do Číny kvůli světové finanční krize, a naopak bude investovat do oblasti školství, ochrany životního prostředí, budování venkova a dalších veřejných záležitosti.

Samsung v Číně už prohlásil, že neuvolnil své pracovníky během finanční krize, a některé závody ještě přijaly nové zaměstnance.

Po patnáctiletém rozvoji průmyslová zóna v Suzhou přilákala 80 podniků ze seznamu 500 nejsilnějších podniků na světě, které zde otevřely více než 120 závodů. HDP průmyslové zóny dosáhl 84 miliard juanů v loňském roce. Průmyslová zóna v Suzhou nechce se stát „světovým závodem", ale chce se stát vědo-technickou základnou na originalitě. Letos průmyslová zóna poskytla 60 milionů juanů pro podniky na regulaci výrobní struktury.