V malém sále multiplexu pekingské kina Nového století v centru čínské metropole se ve dnech 17.-23. října roku 2005 promítaly slovenské filmy. Týden slovenského filmu se konal v rámci letošních oslav 55. výročí navázání diplomatických styků mezi bývalým Československem a Čínou. Současně to byla i reciproční akce k „Týdnu čínských filmů", který se v Bratislavě konal v listopadu 2004.

Z dílny slovenských filmových tvůrců mohli čínští diváci vidět celkem sedm celovečerních slovenských filmů. Ze starších prací to byl druhý a bohužel i poslední film Lílie polné, režiséra Eliáše Havettu - této výrazné osobnosti nové vlny na Slovensku - který zemřel tři roky po natočení filmu v roce 1975 ve věku 37 let.

Druhým, z kategorie starší produkce byl film Štefana Uhera, Pásla koně na betoně, se skvělým hereckým výkonem herečky Milky Zimkové, která je i autorkou scénaře na motívy povídek její stejnojmenné knížky.

S konzulem velvyslanectví Slovenské republiky v Pekingu panem Petrem Klenovským jsem natočila krátký rozhovor.

Redaktorka: V Pekingu se konal Týden slovenského filmu. Kdo byl jeho organizátorem?

„ Týden slovenského filmu v Pekingu se konal ve spolupráci Slovenského filmového ústavu v Bratislavě, velvyslanectví Slovenské republiky v ČLR a čínského Státního úřadu pro rozhlas, film a televizi."

Redaktorka: Kolik filmů bylo na přehlídce a kde se konala?

„Přehlídka se uskutečnila v moderním kině NEW CENTURY CINEMA, nedaleko hlavní obchodní třídy Wangfuťing v Pekingu. Bylo uvedeno celkem sedm filmů. Byly to filmy starší i novší slovenské produkce. Z těch starších to byly například Ľalie poľné nebo Pásla koně na betóně. Z novší produkcie je to film Dvě slabiky pozadu od režisérky Kataríny Šulajové, která byla jednou z členek delegace."

Redaktorka: Festivalu v Pekingu se určite zúčastnila i oficiální slovenská delegace?

"Vedoucí delegace byla paní Zuzana Mistríková, generální ředitelka sekce médii a audiovize ministerstva kultury Slovenské republiky. Dalšími členy delegace byl pan Ondřej Šulaj, jeden z nejznámnějších slovenských scenaristů a v současnosti i rektor Vysoké školy muzických umění v Bratislavě, jeho dcera a současně režisérka Katarína Šulajová, která měla na přehlídce svůj film a posledním byl Patrik Pašš, bývalý střihač filmů pána Jakubiska jako Tisíciletá včela nebo Perínbaba, v současnosti jeden z nejvýznamnějších slovenských producentů."

Redaktorka: Probíhala nějaká oficiální jednání mezi čínskou a slovenskou stranou?

" S paní Mistríkovou jsme navštívili ministerstvo kultury ČLR, setkali jsme se zástupcem ředitele pro mezinárodní vztahy. Obě strany se domluvili na pokračování spolupráce v kulturní oblasti a na podepsání další dohody na období 2006-2008 v rámci kultuní výměny a spolupráce mezi oběma zeměmi."

Mladou generaci slovenských filmařů přímo v Pekingu reprezentovala režisérka Zuzana Šulajová. Představila se svým režisérským a scénaristickým debutem o mladých lidech ze současnosti pod názvem Dvě slabiky pozadu. Hlavní protagonistka filmu, shodou okolností také Zuzana je přitažlivá a sympatická studentka výtvarného umění, která si přividěláva v dabingové brandži. To jí však ubíjí. Navíc začíná stagnovat i její vztah s přítelem, studentem čínštiny. Rodiče se o ní velmi nestarají a útěchu nachází jenom u své babičky. Zuzana balí kury a odjede do Paříže, kde se setká s Oliverem, s kterým zažíva krátke sblížení. Rozchází se s přítelem, ale rozpadá se i vztah s Oliverem. Zuzana se vrací do Bratislavy a její život se vrací do starých kolejí. Tak jako všichni mladí lidé, ani ona jěště přesně neví, co chce a občas je i trochu mimo. Je samostatná a nemá problém s penězi, má problem se vztahy – hledá toho pravého a ani si neuvědomuje, že vlastně hledá sebe samu. A to jsou problémy, s kterými se potýká i generace mladých Číňanů.

Z dalších slovenských filmů, natočených v uplynulých několika letech byl v Pekingu představen Lutherův Útěk do Budína, Nevěrné hry od režisérky Michaely Pavlátové nebo Déšť padá na naše duše od Vladimíra Balca a pohádka Sokoliar Tomáš od režiséra Václava Vorlíčka.