Někteří lidé se domnívají, že dalajláma je tibetský náboženský vůdce, který už nejednou naznačil, že nebude usilovat o nezávislost Tibetu, ale spíš o „vysoký stupeň autonomie" a „opravdovou samosprávu" v Tibetu. Rovněž mají za to, že tibetská kultura, náboženská svoboda a lidská práva jsou porušovány či poškozovány a čínská vláda by měla s dalajlámou jednat o řešení tibetské otázky.

A jaká je skutečnost?

Vystoupení dalajlámy v poslední době vypadají navenek odlišně než v minulosti, ale ve skutečnosti se nijak nezměnilo jeho separatistické stanovisko. Podívejme se na jeho „pětibodový návrh" z roku 1987, vydaný v USA a „sedmibodový návrh" zveřejněný v roce 1988 ve francouzském Štrasburgu. Dalajláma neuznává Tibet jakožto neoddělitelnou část čínského území, naopak jako „stát" okupovaný Čínou. Rovněž neuznává dosavadní společenské zřízení a chce jej zvrhnout a vyhlásit nové. Trvá na založení tzv. Velké tibetské oblasti, která tvoří skoro čtvrtinu čínského území a není založená na historických skutečnostech. Žádá o odchod čínských vojsk z Velké tibetské oblasti. V rámci tzv. „Vysokého stupně autonomie" chce dalajláma zařadit do Velké tibetské oblasti dokonce všechny tibetské komunity mimo Tibetskou autonomní oblast. Podle něho by měli Velkou tibetskou oblast opustit všichni obyvatelé netibetské národnosti, kteří se tam usídlili již po mnoha generací. Dalajláma tím ignoruje historii a status quo Tibetu jako mnohonárodní oblasti a v podstatě se snaží zavést rasovou izolaci a uskutečnit tibetskou nezávislost formou podvodných praktik.

Na světě je více než 200 zemí, z nichž je mnoho multinárodních. Podívejme-li se do historie Indie a Pákistánu, na dějiny Kurdů rozptýleně žijících v mnoha zemích Evropy a Asie, nebo na situaci ve vašem okolí na Balkánském poloostrově, zjistíme, že ignorování historických  skutečností mnohonárodního soužití a nucené vystěhování jiných etnik vedlo jen k rasovým čistkám, konfliktům, a dokonce masakrům. Taková historie Vám snad není cizí a věříme, že jistě nechcete vidět její opakování v 21. století.

Čínská vláda přesto nemění svou upřímnost vůči dalajlámovi a stále udržuje s ním styky. Poté, co v r. 1959 dalajláma utekl do zahraničí, jeho funkce jako místopředsedy stálého výboru VSLZ byla zachována až ke konci 1964. Příslušný čínský rezort přijal od r. 1979 více než 20 zástupců či delegací dalajlámy. Od r. 2002 jeho soukromý zástupce pětkrát kontaktoval a jednal s příslušným ústředním rezortem.

Vůči dalajlámovi zaujímáme důsledné stanovisko, tedy pokud chce opravdu zlepšit vztahy s ústřední vládou, měl by se zřeknout veškerých akcí rozštěpujících vlast, reagovat praktickými činy na upřímnou vůli ústřední vlády a za svého života učinit správnou volbu a vrátit se nejdříve domů.

Snad nám věříte, když říkáme, že v Tibetu nastaly obrovské změny, panuje společenská stabilita, rychle a příznivě se rozvíjí hospodářství a značně se zvýšila životní úroveň místních obyvatel. Ze srdce si přejeme, aby se vyslanci a přátelé z různých zemí na vlastní kůži seznámili se společenskou realitou v Tibetu. Staré čínské rčení totiž praví: Vidět jednou sám je lepší, než stokrát slyšet.