Dále se společně podíváme na současný systém v Tibetu.

V Tibetu se realizuje národnostní autonomie, která se řadí mezi jedny ze základních politických systémů stanovených ústavou. Podle čínské ústavy platí i Zákon ve vztahu k národnostní autonomii. Jde o oblast, kde se skuteční národnostní autonomie. Například v Tibetu vypracovalo místní shromáždění lidových zástupců místní legislativu týkající se ochrany Tibetštiny, prostředí a dalších, místní vláda tady provádí populační a náboženskou politiku, která je odlišná od ostatních míst.

Ze soustavy státních úředníků vyplývá, že od roku 1965 po vzniku Tibetské autonomní oblasti, vedoucí Tibetského shromáždění lidových zástupců a vládní předsedu zastupují osobnosti tibetské národnosti, lidé tibetské národnosti či dalších národností menšin zaznamenali 90 procent zástupců místního shromáždění lidových zástupců, mezi vládními úředníky tvoří více než 78 procent tibetští zástupci, z nich se někteří stávají státními představiteli. V roce 2002 se 93 procent voličů účastnilo voleb různých úrovní v Tibetské autonomní oblasti, vládní úředníci z tibetské národnosti i dalších národností menšin se stávají hlavní soustavou úředníků v Tibetu.