1. října před 60ti lety vyhlásil Mao Cetung založení nové Číny na bráně Nebeského klidu. Stará Čína v uplynulých 100 letech navázala ponižující diplomacii v kouři. Nová Čína byla tehdy izolovaná blokádou západních zemí. Pro rudou Čínu neexistovala žádná střední cesta, nemohla jít s odvahou a schopností čelit všem druhům kritiky ze strany západních zemí, nesouhlasu či dokonce nepřátelství. Před světem byl nezávislý nový čínský charakter.
Pět tisíc let kulturní akumulace moudrosti bylo v měnící se politické situaci transformováno do porozumění a důvěry. Dnešní Čína prohloubila hluboké přátelství a spolupráci s různými zeměmi světa. Čínský ministr zahraničí Yang Jiechi řekl:
Rozvíjíme vzájemně prospěšnou spolupráci s hlavními mocnostmi, stále více prohlubujme koordinaci a spolupráci v mezinárodních záležitostech. Převážná většina našich sousedů řešila hraniční problémy a hrála unikátní konstruktivní roli ve sporných otázkách. Čína i nadále prohlubuje přátelství a spolupráci se sousedními státy a posiluje solidaritu a spolupráci s ostatními rozvojovými zeměmi. Čína upevnila zahraniční politiku a konsolidovala základní východisko tradičních přátelských vztahů s rozvojovými zeměmi."
Během 60ti let po založení nové Číny se zvýšil počet zemí, které s Čínou navázaly diplomatické vztahy, z 18 na současných 171.
Čínsko-americké vztahy prošly opozicí, aby se vydaly na cestu dialogu a spolupráce. Se vstupem do 21. století posunula aktivní spolupráce společné komplexní bilaterální vztahy do nové fáze.
Čínsko-ruské vztahy se posunovaly od aliance ke konfrontaci, a pak přišlo uvolnění a rozvoj procesu normalizace vztahů. Přechod z čínsko-sovětských vztahů na vztahy čínsko-ruské byl hladký. Čínsko-ruské strategické partnerství je založeno na trvalém, zdravém a stabilním rozvoji spolupráce na vysoké úrovni.
Čína a EU navázaly komplexní strategické partnerství a dialog. Spolupráce se předběžně rozšiřuje.
Čínsko-japonské vztahy se poučily z historie a čelily budoucnosti. V duchu neustálého rozvoje bilaterálních strategických a vzájemně prospěšných vztahů udržují dobrou dynamiku rozvoje.
Během 60ti let došlo k hlubokým změnám čínských vztahů i současných mezinárodních vztahů. K dnešnímu dni má Čína účast ve více než 130ti vládních mezinárodních organizacích a uzavřela více než 300 multilaterálních smluv.
(zvuk 4) Čínský ministr zahraničí Yang Jiechi říká:
"Znamená to, že země dosáhla posunu od existence mimo systém do stávajícího systému. Z okraje systému se dostává do jeho středu a zastává v současném mezinárodním systému roli stavitele a reformátora.
Pokud otevřete čínský diplomatický kalendář, svět a Čína se vzájemně přijaly. Je vidět, že jejich cesty na sobě závisí.
V roce 1954 a v roce 1955 vedl tehdejší čínský premiér Zhou Enlai delegaci na ženevskou konferenci a na konferenci Bandung, aby odstranil bariéry.
V roce 1971 bylo na 26. zasedání Valného shromáždění OSN přijato usnesení, s cílem obnovit legitimní místo Číny v Organizaci spojených národů.
V roce 1980 došlo k obnovení legitimního místa Číny ve Světové bance a Mezinárodním měnovém fondu.
V roce 2001 vstoupila Čína do Světové obchodní organizace.
V září 2009 se čínský prezident Chu Ťin-tchao zúčastnil intenzivního pětidenního čtvrtého summitu. Summit se týkal klimatických změn, nerozšiřování jaderných zbraní, jaderného odzbrojení a globální finanční krize.
Čína jako největší rozvojová země a jeden z pěti stálých členů Organizace spojených národů v průběhu let, rozvíjí vlastní vývoj a konstrukci a zároveň odvádí dobrou práci. Hraje svou roli v prosperitě a rozvoji světa. V nedávných letech se představitelé téměř všech oblastí po celém světě od hlav afrických států shromážděných v čínsko-africkém fóru pro spolupráci v Pekingu a summitu 80ti hlav států společně zúčastnili olympijských her v Pekingu, dialogu skupiny osmi a deseti zemí a spolupráce v rámci ASEAN, jednání o Dárfúru v Súdánu, jednání o jaderné otázce na Korejském poloostrově, jednání o globálních změnách klimatu a diskuse na vyrovnání se s finanční krizí. Čína podnikla protiopatření a řešení v nejlepší naději. Yang Jiechi objasnil hlavní myšlenky v mnoha čínských oblastech:
"Čína je stále aktivní na mezinárodní scéně a je zapojena do široké škály mezinárodní spolupráce v různých oblastech. Podporuje reformy OSN a Rady bezpečnosti a aktivně prosazovala reformu mezinárodního finančního systému, aby zvýšila hlas a zastoupení rozvojových zemí. Jsme zavázáni k dodržování Charty OSN s cíli a zásadami na podporu dialogu a jednání k řešení mezinárodních sporů. "
Nová Čína byla založena na začátku těžkého oddobí, ale nyní všechny druhy mezinárodních konferencí poslouchají stanoviska Číny. Je zřejmé, že interakce mezi Čínou a světem byla rozšířena na politické, bezpečnostní, vojenské, ekonomické a kulturní úrovni a od oficiálního rozšíření občanské společnosti došlo k postupnému prohlubování stále širšího spektra.
čínská diplomatická filozofie byla rozdělena na přátele a nepřátele s úplně jinou "asymetrickou" ideologií. Čínská diplomacie je dnes založena na zásadách mírového soužití, využití samostatné zahraniční mírové politiky pod vlajkou míru, rozvoje a spolupráce. Cílem je podpora budování trvalého míru, společné prosperity a harmonického světa cestu mírového rozvoje a prostřednictvím vzájemného prospěchu.
V uplynulých 60ti letech prošla čínská diplomacie zásadními změnami. Není pochyb o budoucnosti integrace Číny.
"Budeme vysoko držet prapory míru, rozvoje a spolupráce cestou mírového rozvoje. Budeme podporovat vytvoření harmonického světa."
