Jarní svátky, neboli „chunjie" jsou největší tradiční slavností pro čínský národ Chan a mnoho menšinových národností. V době svátků se zavádí sedmidenní volno. Je to okamžik rodinného setkání, relaxace a zábavy.

Svátky jara obvykle znamenají poslední noc uplynulého roku a první den nového roku podle čínského lunárního kalendáře. V širším slova smyslu pak trvají asi tři týdny, začínají již ve 23. den posledního měsíce starého lunárního roku a končí oslavou tzv. Lampiónového festivalu, který připadá na 15. den prvního měsíce nového lunárního roku.

Jarní svátky prý mají v Číně historii více než čtyři tisíce let. V počátečním období však neměl dnešní název ani fixní den. Asi ve dvaadvacátém století před naším letopočtem se nazýval rok, protože tehdejší lidé pokládali oběh Jupiteru za rok. V desátém století před naším letopočtem se přeneseným významem roku stala úroda. V pozdější době se rok vyvíjel ve svátky jara pro oslavu úrody.

Na venkově probíhají sváteční přípravy hned od začátku prosince lunárního kalendáře. V rolnických domácnostech se dělá generální úklid a praní ložního prádla, aby se odstranila stará špína pro vstup do nového období. K uvítání svátků obyvatelé předtím kupují a připravují dostatek potravin a další novoroční potřeby, jako jsou maso, ovoce, pečivo a sladkosti.

Ve městech tento předsváteční ruch začíná mnohem dříve. Kulturní orgány, umělecké soubory a společenské spolky organizují pestré programy a bohaté oslavné akce. Televizní stanice zkouší galaprogramy, velké parky připravují tradiční „poutě" a lidové zábavy. Obchodní domy, tržiště a prodejny nabízejí sváteční zboží z různých koutů země a ze zahraničí, s cílem vyhovět potřebám zákazníků. Podle statistických údajů, spotřeba Číňanů o Jarních svátcích činí 1/3 nebo více jejich celoroční spotřeby.

V předvečer svátků se každá domácnost zdobí párem čerstvě napsaných svitků, které je pod názvem „jarní dvojverší", obsahující příznivé poselství pro nadcházející rok. Doma se vyvěšují rudé lampióny a obrázky s výjevy jako je blahobytná domácnost, veselá práce a přírodní krajina.

V různých koutech Číny je mnoho tradičních zvyků na oslavu Jarních svátků. Jak na severu, tak i na jihu země je ale nezbytná silvestrovská večeře v rodinném kruhu. Pro jižany se obvykle vaří více než deset chodů. V nich musí být čínský tvaroh, tedy doufu, a ryba, protože tyto dva chody dohromady zní stejně jako znak „blaho". Na severu země se k silvestrovské večeři jí čínské taštičky. Jde o kulaté knedlíčky s veškerými nádivkami. Po silvestrovské večeři lidé bdějí dlouho do noci, aby se rozloučili se starým rokem. V té chvíli se nejvíce těší děti z novoročních peněz od starších generací rodiny. O půlnoci lidé zapalují ohňostroje a odpalují rakety, aby zahnali zlé duchy a přivítali Nový rok.

První den lunárního Nového roku se lidé strojí svátečně a začíná vítat hosty a nebo navštěvovat příbuzné či kamarády. Při setkávání po ulicích se navzájem pozdravují a zvou druhou stranu domů, aby ji hostili čajem a cukrovím. Návštěva o jarních svátcích také slouží k vzájemnému porozumění, když mezi sebou panovaly spory v uplynulém roce.

Součástí mnoha lidových slavností při oslavě Jarních svátků jsou tradiční představení ve zvířecích převlecích. Interpretují zvláště lví a dračí tance, k vidění je akrobatické chození na chůdách, konají se poutě a mnoho dalších atrakcí.

O Jarních svátcích všude vládne veselé sváteční ovzduší. Mnoho čínských rodin tráví Jarní svátky u dobrého jídla a televize, protože během svátků je televizní program nabitý zábavnými vystoupeními, hudbou a vtipnými historkami.