O nás
 
Kontakt
 
in Web czech .cri.cn

Hlavní stránka  Cestování  Kultura  Byznys  Komunikace  Čínština  Hudba  Foto  Čínská encyklopedie  Stará stránka

Zvláštní dokumentární pořad - Zahájení českého vysílání z Číny
2011-11-24 19:59:22 cri

České vysílání z Číny bylo zahájeno na podzim 1968. Na počátku probíhaly pouze několikrát týdně půlhodinové pořady, které bylo možno dobře zachytit v tehdejším Československu ve večerních hodinách. Vysílání se nazývalo „Rozhlas Peking" a mělo své charakteristické rysy vzhledem k tehdy probíhající Kulturní revoluci:

Začínalo znělkou vytvořenou ze známé písně „Rudý východ", po které následovalo uveřejnění citace z významného filozofického díla a dále proběhly zprávy a redakční poznámka. Obě tyto hlavní části byly odděleny pochodovou nebo lidovou hudbou, jaká se v té době běžně hrála. Každý pořad byl ukončený melodií Internacionála. Na počátku vysílání zajišťovali provoz České sekce bohemisté z Čínské lidové republiky. K prvním hlasatelům patřili například pan Čeněk, pan Vojtěch a další, se kterými jsme naše posluchače seznamovali již v minulých vzpomínkových pořadech před lety. První redakční tým měl celkem 7 lidí, a postupně se rozrostl na 12 pracovníků, o nichž je tedy možno hovořit jako o zakladatelích České sekce.

Od samého počátku českého vysílání jeho pracovníci považovali za svůj úkol utužování vzájemného porozumění a přátelství mezi čínským a československým lidem. Z dnešního pohledu bychom mohli říci, že se v jejich práci objevoval velký důraz na multikulturní a internacionání výchovu. Po rozdělení Československa nadále Česká sekce plní úkoly i pro slovenské posluchače, protože neexistuje zatím samostatné slovenské vysílání. Po více jak 40 let pracovníci českého vysílání plnili všední práce i důležité novinářské úkoly a v posledních letech také přistoupili k posílení vzdělávací funce rádia svojí svědomitou přípravou jazykových kurzů a učebnic pro posluchače. Relace, které zpracovali na základě pořízených rozhovorů, získaly ocenění ze strany vedení rádia. Pilná práce pracovníků českého vysílání získávala po celá ta léta ocenění a podporu mnoha posluchačů. Postupně se vytvořil okruh věrných posluchačů, z nichž jedním je pan Josef z Mostu, který také v dnešním pořadu dostane slovo.

V průběhu času se postupně změnil název vysílání od původního „Rozhlas Peking", přes Rádio Peking až k dnešnímu, modernímu názvu, Čínský rozhlas pro zahraničí,s snglickou zkratkou „CRI".

S odchodem řady starších pracovníků na zasloužený odpočinek nastoupila již v podstatě čtvrtá generace, mladí lidé, takže v současnosti je průměrný věk pracovníků českého vysílání okolo 30 let. Ale ani někteří dřívější pracovníci svoje rádio natrvalo neopustili, avšak přispívají dle svého zájmu a časových možností svým podílem k práci rádia v nových podmínkách, například pro webové stránky nebo do vzpomínkových pořadů.

Objem práce české sekce CRI se neustále zvětšuje. Kromě vysílání na krátkých vlnách bylo zahájeno v polovině března 2004 vysílání na středních vlnách. Asi čtvrt roku před tím byly oficiálně uvedeny do provozu webové stránky v českém jazyce, které umožnily realizovat nejen další vysílací kanál, tzv. "Webradio", ale zejména další významný rozvoj rozhlasové a edukační práce s posluchači.

„V letech 1959 až 1964 jsme vystudovali češtinu v Pekingském institutu cizích jazyků. V roce 1964 sedm z nás bylo přiděleno na práci s hlavním úkolem dále zdokonalovat češtinu a naučit se, jak plynule a správně vysílat správy a interview v českém jazyce. Nikdy jsme tehdy neslyšeli české vysílání. Ani licitaci českých herců nebo hlasatelů. Po dlouhou dobu jsme se snažili hledat, jak cvičit jako čeští hlasatelé. Náhodou se nám podařilo zachytit signál československého vysílání do Austrálie. Ale signál vlmi slabý. Nemohli jsme jim rozumět. I když tototo vysílání bylo špatné, pomohlo nám. A každý den jsme se cvičili jako čeští hlasatelé vysílat zprávy a jiné předměty. Dne 20. srpna roku 1968 Sovětská armáda i Varšavská armáda rozpoutaly vojenskou invazi. Ta invaze vyvolala u nás silný protest. Tehdejší čínský premiér Zhou Enlai se vší vážností protestoval proti sovětské invazi a vyslovil velkou sympatii a podporu československému lidu. Téhož dne jsme dostali nařízení od vlády, že musíme ihned vysílat čínské prohlášení v českém jazyce do Evropy. Za pomoci bohemistů z jiných čínských úřadů jsme se naučili vysílat důležité prohlášení a jiné mezinárodní zprávy do Československa. Poté jsme nepřetržitě vysílali domácí i mezinárodní zprávy, interview, politiku a čínskou hudbu třikrát týdně. Za asi měsíc jsme dostali od českých občanů dopisy, v nichž vyslovili čínskému lidu úctu a vhodně hodnotili naše vysílání. To nám dodalo odvahu a pak jsme vysílali zprávy a předměty každý den v týdnu.

„České vysílání Čínského rozhlasu začalo v roce 1968. Tehdy jsem byl mladý, bylo mi 28 let, několik let po odchohu ze školy. Neměl jsem pracovní zkušenosti. České vysílání pro mě proto bylo velmi těžké. Moje práce byla překlad zpráv, komentářů, článků a jiných. Tehdy jsme vysílali jenom několikrát týdně, ale cítil jsem, že překlady těchto rozhlasových materiálů potřebují mnoho času. Pracoval jsem celý den! Výběr materiálů pro vysílání, jejich překlady, korektura těchto překladů, přepsání opravených textů na čisto, konečná kontrola materiálů s cílem, aby úplně odpovídaly čínským originálům. Ty byly práce před natáčením programu. V té době jsme pracovali na psacím stroji. Nebyl osoboní počítač. Psací stroje byly zahraniční výroby. Koupili jsme je za valuty. A Čína tehdy měla jen mizerné valuty. Slyšel jsem, že nákup těchto strojů pro nás schválil dokonce vedoucí Státní plánovací komise. Práce na počátku vysílání byly sice intenzivní, měl jsem ale z toho radost. Protože čeština, můj obor, měla uplatnění. A ještě bylo důležité to, že jsme tlumočili „čínský hlas." Mezi Čínou a tehdejším Československem nebyl efektivní způsob komunikace. Cítil jsem, že informujeme-li české a slovenské lidi o Číně, přispíváme k porozumění lidu obou zemí.

Asi měsíc, či ještě déle po zahájení našeho vysílání, jsme obdrželi první dopisy. Posluchači v dopisech souhlasili se stanoviskem Čínské vlády, která ostře odsoudila tehdejší Sovětský svaz… Tyto dopisy nás značně potěšily. Viděli jsme, že naše vysílání hraje užitečnou roli."

Dobrý den, ona už je to delší doba, co jsem poprvé zaslechl vysílání „Rozhlasu Peking." Poprvé jsem vysílání „Rozhlasu Peking" zachytil v ruském jazyce asi pravděpodobně v roce 1964 nebo 5. My jsme jako žáci se museli povinně od 4. třídy učit ruský jyzyk ve škole, takže jsem tomu celkem hodně rozuměl, zvláště pak zprávám. České vysílání „Rozhlasu Peking" jsem zachytil na podzim 1968.

Co na mě udělalo opravdu velký dojem, bylo v roce 1968, že se Čínská lidová republika postavila na stranu československého lidu, na podporu československého lidu. A skutečně na mě zapůsobila tehdy jedna věc (protože tady se takzvaně monopolizoval socialismus, prostě Sovětský svaz nebo jeho vedení hlásalo, defacto, ,Já jsem socialismus, a kdo vysupuje proti mně, ten vystupuje, samozřejmě, i proti socialismu´), ale ve skutečnosti to pravda nebyla, jak ukázal postoj Číny."

Příště budeme ve vzpomínkách na začátky českého vysílání z Číny pokračovat.

Příslušné zprávy
Přidat komentář
© China Radio International.CRI. All Rights Reserved.
16A Shijingshan Road, Beijing, China