V relaci o čínské literatuře dnes budeme mluvit o tchangském básníku Wej Čuangovi. Pořad byl zpracován podle stati Zlaty Černé pod názvem Tam na jih od řeky. Přeju vám hezký poslech.

Wej Čuang se narodil v roce 836 v Tu-lingu, ve střední Číně, v chudé úřednické rodině. Měl těžké dětství, ale usilovně se věnoval studiu. Chtěl také zkusit štěstí ve státních zkouškách. Vydal se proto do hlavního města Čchang-anu, dnešního Si-anu v provincii Šansi. Cestou však upadl do zajetí rolnických povstalců, kde nedobrovolně strávil celé tři roky. Své zážitky ze zajetí opsal v slavné klasické básni „Zpěv ženy Čchin", kde líčí bídu a utrpení lidu na povstaleckém území.

Když se konečně dostal ze zajetí, cestoval nějakou dobu po střední Číně. V roce 894 složil doktorské zkoušky a ve svých 62 letech odchází do S'čchuanu, v jihozápadní Číně jako vysoký úředník. Tady si užívá poklidného a zabezpečeného života. Umělec začíná psát poezii v tehdy módní písňové tvorbě cch', která byla zpočátku těsně spjata s hudebním doprovodem. Básnický text byl skládan k určité melodii. K těm neoblíbenějším melodiím se skládaly nové a nové texty. Tato poezie v písňové formě byla především určena profesionálním zpěvačkam a hráčkám na hudební nástroje.

V překladu Zlaty Černé si přečteme úryvek z krátké písně cch'. Dílko je plné uvolněnosti a nevázané nálady.

Říkám ti, dnešní noc

se musíš řádně zpít.

A přestaň u vína o zítřku hovořit.

Raději promluv k chvále hostitele.

Za horké víno, horké srdce v tele.

V následující ukážce, opět v překladu Zlaty Černé, ustoupila nevázanost a bezstarostnost Wej Čuangových písní hlubokému a opravdovému citu. Napsal ji poté, co král Wang Ťien nechal do svého paláce odvést krásnou a vzdělanou, básníkem milovanou konkubínu, jež v háremu zemřela žalem.

Za pár dnů, za týden,

už tomu bude právě rok a den,

co jsem ti sbohem dala.

S očima k zemi tajila jsem slzy

a jen obočí v studu stahovala.

Nevěděla jsem, že můj život končí

a že jen ve snu už ti vyjdu vstříc.

Až na ten jasný měsíc na obloze

netuší nikdo nic.

Wej Čuang byl především lyrikem. Jeho poezie měla výrazně individuální charakter a subjektivní zabarvení. Hlavní jeho význam spočíva v oblasti nově vznikající písňové formy cch'. Básník zůstal v S'čchuanu až do své smrti. Zemřel v Cheng-du, dnešním hlavním městě provincie S' čchuan v roce 910 ve věku 74 let.