„Kdysi jsem se tady v Číně přihlásila do konkurzu na krajinného architekta (landscape architect)." Řekla mi kdysi kamarádka ze Šanghaje. „Krajinného architekta?" Vybavila jsem si knihu Stopařův průvodce po galaxiích, ve které vystupuje designér planet Slartibartfast, jehož specializací je modelování nejrůznějších druhů pobřeží a vrcholným dílem pak norské fjordy. Jakou specializaci by si asi vybrala moje kamarádka? Louky, řeky, hory nebo údolí? Místo toho jsem se ale radši zeptala jak to dopadlo. Nevybrali ji. U nás se tohle prý moc neučí a nenosí.

A opravdu, pro Číňany jako by bylo okolí jejich domovů daleko důležitější než je pro nás. Součástí každého sídliště jsou jezírka a říčky, uměle navršené kopečky i rovné zatravněné plochy, to vše posázené stromy, keři nebo bambusy, které důmyslně rozdělují prostor a vytváří příjemné prostředí pro sociální život. Jakousi zahradu nebo řekněme přírodu a zeleň pro všechny, kdo bydlí v bytech.

Stejně uvolňujícím dojmem působí i čínské parky. Nevím přesně proč. Nevím, co je ta „tajná přísada," která je odlišuje od parků našich. Je to tím, že jsou velké? Ne, určitě ne všechny. Ale ani ty malé není snadné projít rychle, asi právě díky všem těm zákoutím. Možná jsou čínské parky tak uvolňující, protože u nich málokdy vidíte „na konec." Všechny konce jsou ukryté za umělými vyvýšeninami, hustými porosty bambusu nebo za zdí, která vypadá jen jako jeden z dalších předělů. Právě to snad dává člověku pocit nekonečna, který je tak osvobozující při toulkách „opravdovou" přírodou.

Důležitost spojení lidí v Číně s přírodou si uvědomíte i při návštěvě různých čínských turistických památek, včetně těch nejvýznamnějších, jako je Zakázané město, Letní palác nebo Lamaistický chrám. Jednopatrové dřevěné budovy jsou zde pečlivě zakomponovány do zahrad, takže vlastně nevíte, kde končí dům a kde začíná zahrada, kdy jste doma a kdy už venku. Můžete být uvnitř, ale přesto vidíte sluneční paprsky, jak si razí cestu mezi mraky, slyšíte kapky deště, vnímáte lehký vánek, cítíte vůni kvetoucích stromů.

Myslím, že musí být krásné bydlet v takovém domě se zahradou… nebo v zahradě s domem?

Nevím, proč jsme se tak lehce vzdali krajinných architektů.