Voňavý přístav, pěkné jméno ne? Je z něj cítit moře, slunce, mírný vánek v korunách palem a samozřejmě koření nakládané do dřevěných lodí. Všechny přístavy voní dálkami a dobrodružstvím. Jeden se tak ale přímo jmenuje – Hongkong.

Slovo Hongkong vzniklo jako přibližný přepis kantonské výslovnosti slova „香港", jehož oficiální transkripce do latinky je Xianggang, a příčinou voňavosti přístavu je prý míchání sladké vody Perlové řeky, v jejímž ústí Hongkong leží, s vodou mořskou.

Slovem Hongkong se dnes označuje celá Speciální administrativní oblast ČLR, původně to ale byl jen 80,5 km čtverečních velký ostrov. Speciální administrativní oblast Hongkong dnes zahrnuje kromě samotného ostrova Hongkong také poloostrov Kowloon, Nová teritoria (také pevninská část) a asi 200 okolních ostrovů a ostrůvků. Celá rozloha administrativní oblasti je 1104 km čtverečních a žije tu přes 7 milionů lidí.

Archeologické nálezy dokazují osídlení Hongkongu už v pozdním paleolitu. Je zajímavé, že jméno Hongkong se ale poprvé objevuje v písemné formě až v nanjingské dohodě z roku 1842, která po skončení první opiové války postupovala ostrov Hongkong Velké Británii. V roce 1860, po skončení druhé opiové války, obsadili Britové také poloostrov Kowloon a v roce 1898 byl ustaven pronájem Nových území na dobu 99 let. Pod čínskou správu se tedy Hongkong vrátil 1.července 1997.

Dnes je Hongkong živým obchodním centrem s nejmodernější výstavbou, současně je tady ale místo i pro přírodu, která začíná v prudkých kopcích jen kousek za všemi mrakodrapy, které lemují pobřeží. Pokud se tedy nechcete zrovna věnovat nákupům, můžete za krásnými výhledy vystoupat na Viktoria peak nebo se vzhledem k místnímu tropickému klimatu rozhodnout pro koupání na romantických plážích. Možná vás během toho všeho napadne, čím že to vlastně Hongkong voní.