Před několika dny jste si na těchto stránkách mohli přečíst dva rozhovory se členy zájezdu pořádaného ekonomickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Dnes téma uzavřeme povídáním s organizátorem celé akce Jiřím Hofmanem.

Vy jste vedoucím výpravy několika lidí, protože ta skupinka je malá, ze Západočeské univerzity. Kolik vás je a jak je ta výprava složená?

Je nás 9 a zhruba třetina jsou starší a dvě třetiny jsou studenti. Byli to většinou náhodní zájemci, které Čína nějakým způsobem láká, a chtějí poznat Čínu a jsou tady poprvé. To mi dělá radost, že jsem jim zprostředkoval poznání Číny.

Vy už jste v Číně po několikáté. Kolikrát jste navštívil Říši středu?

Já myslím, že letos je to už po deváté. Někdy jsem byl např. jenom v Hongkongu, ale Hongkong jako součást Číny je také Čína.

V rámci té letošní výpravy strávíte v Číně tři týdny. Jak vypadá váš program?

Na začátku a na konci Peking, poznání jeho novinek, což je třeba nově otevřené Národní muzeum, poznání všeho, co tady nově vzniklo. Protože od olympiády, která byla dost publikovaná v tisku a v dalších médiích, se mnohé změnilo. Děle chceme navštívit něco, kde jsem ještě ani já nebyl, a to je provincie Yunnan, protože řada členů naší skupiny má zájem o tuto exotickou provincii – o pravlast čaje, jsou tu i ve velkém počtu zastoupeni milovníci čaje. Takže pojedeme tedy do Yunananu, kde strávíme na trase z Kunmingu do Dali a Liťiangu podstatnou část našeho zájezdu.

Jak zatím reaguje na Čínu mladší generace – studenti, kteří jsou na zájezdu s vámi?

Já myslím, že zpočátku byli dost překvapení, nejen tedy tím jaké je tady podnebí, teplota a vlhkost, ale i tím, že je to jiný svět. Nejen podle toho, že jsou zde Číňané, vlastně jiná rasa než Evropané, ale tradice, zvyklosti, jídlo, způsoby, to všecko je zde jiné. Ale postupně si zvykají a v současné době docela rádi po Pekingu jezdí sami, aby na vlastní kůži okusili setkání s Čínou a Číňany, protože pokud jsou ve skupině, tak je to dost těžko zprostředkovatelné, musí se to zažít na vlastní kůži.

Já prozradím, že Vy osobně jste příznivcem českého vysílání Čínského rozhlasu pro zahraničí. Jak vznikla tato Vaše záliba?

Moje záliba vznikla v dobách, kdy jsem lovil rád na krátkých vlnách čistě pro poznání světa. Vlastně první léta či desetiletí znamenala velice obtížné získávání informací přes krátké vlny, které byly dost rušené a málokdy měl člověk čistý příjem. Když vznikly webové stránky a byla možnost snadnějšího získávání informací, tak velice pohodlně jsem v tom mohl pokračovat. Ale v podstatě to byla, bych řekl, věc exotiky, naprosto odlišné kultury od evropské a také samozřejmě, jelikož učím na ekonomické fakultě, tak ekonomický kurz Číny mě byl vždycky motivem pro poznání této země, protože ty změny tady jsou směrem kupředu velice patrné a člověk se chce dopídit v čem to vlastně je a proč to je.

Dokonce vznikl Klub přátel Čínského rozhlasu pro zahraničí. Máte přehled o tom, kolik členů v západních Čechách je?

My toto nově organizujeme. Začátek bude se začátkem zimního semestru, čili po polovině září. Máme připraveny učebnice čínštiny a předpokládám, že se najdou studenti, kteří se budou chtít prostřednictvím CRI učit aspoň základy čínštiny a potom pokračovat v dalším studiu, stejně jako i někteří naši studenti posléze se věnovali čínštině a dokonce i sinologii, přestože jsou to absolventi ekonomické fakulty.

Otázka trochu z jiného ranku. Je možné na ekonomické fakultě studovat čínštinu v rámci nějakého volitelného předmětu?

Teď v současné době bohužel už ne, protože jsou u nás celostátně zavedena opatření směřujících k úsporám. Jelikož čínštinu učilo mnoho externích lektorů nikoli zaměstnanců naší fakulty, bude spočívat cesta k výuce čínštiny na naší fakultě skrze CRI a učebnice, které jsem od rozhlasu dostali.