Pokud se o těchto příbězích bude mluvit, bude to jedině dobře. Lidé, kteří znají tyto příběhy, jsou totiž velmi starší. Je jim sedmdesát až osmdesát let. Pokud zemřou jejich potomci, je možné, že tyto příběhy budou zapomenuty.

Pětašedesátá paní Yang Yongxuan (Jang Jung-süan) vzpomínala na to, jak její otec Yang Xishou (Jang Si-šou) byl v roce 1945 členem soboru čínského Červeného kříže jako terénní lékař. V Tuyunguanu (Tchu-jün-kuan) ve městě Guizhou (Kuej-čou) její otec poskytoval vojákům a místním lidem lékařské ošetření ve spolupráci s mezinárodním lékařským týmem. V mezinárodním lékařském týmu ve městě Guizhou (Kuej-čou) byli lékaři z Polska, Německa, Rakouska, Rumunska, Bulharska, Česka a Maďarska. Jejich životy a přesvědčení jsou oslavou humanity.

Pod našima nohama je místo, kde se bránil Tuyunguan (Tchu-jün-kuan). Před sedmdesáti šesti lety sem přišel velký lékařský tým. Postavili zde provizorní doškové chalupy. Počet lékařů přesáhl 3000 lidí, mezi nimi byli lékaři z různých známých nemocnic z celé země, Číňané žijící v zahraničí a zahraniční lékaři z Evropy.

Otec Yang Yongxuan se jmenoval Yang Xishou. Absolvoval lékařskou akademii Zhongzheng (Čung-čeng) v provincii Jiangxi (Ťiang-si). V jeho devětadvaceti letech se stal lékařem ve válce a přišel do Tuyunguanu (Tchu-jün-kuan). Aby prokázal své lékařské schopnosti, byl její otec požádán analyzovat případ před zahraničním lékařem.

Yang Yongxuan řekla, že její otec byl umístěn v provizorní doškové místnosti, kde nebyl stůl, jen lehátko a malá dřevěná skříňka. Její otec seděl na skříňce a diagnózy psal na lehátku. Po třech dnech se její otec vyslovil o případech v angličtině před zahraničními vedoucími lékaři. Po prezentaci zahraničí vedoucí lékař řekl, že je velmi dobrý. Tak její otec začal život terénního lékaře v Tuyunguanu.

Yang Xishou vzpomínala, že v Tuyunguanu byli kromě zahraničích a čínských lékařů ještě odborníci tradiční čínské medicíny, kteří k léčbě využívali pocení, masáže, akupunkturu a další postupy tradiční čínské medicíny. Zahraničí lékaři potvrdili případy zdravotnickým zařízením a laboratorními výsledky a dokončili léčbu pomocí léků a chirurgických zákroků. Pro zahraniční lékaře byly léčebné metody podle čínské medicíny zvláštní a neslýchané a žasli nad nimi.

Yang Yongxuan řekla, že při léčbě někteří čínští lékaři používali akupunkturu. Zahraniční doktoři měli pocit, že jsou to čáry. Proto se její otec učil západní medicínu. Mnoha věcem z ní nevěřil, ale věřil akupunktuře. Domníval se, že akupunktura dokáže stimulovat nervy. Zahraniční lékaři byli akupunkturou velmi překvapeni a stejně tak její otec.

V roce 1945 se schylovalo k vítězství v boji proti japonské okupaci. Práce Čínského Červeného kříže a zahraniční lékařského týmu přestala být tak náročná. Pracovní a životní prostředí se také hodně zlepšilo. Čínští a zahraniční lékaři po práci měli čas odpočívat.

Yang Yongxuan řekla, že ve volném času lékaři zpívali. Proto její otec uměl některé anglické písně. Zpívali a pořádali večírky. Často chodili do ulic Guiyangu a užívali si místní kuchyně, přestože místní speciality jsou velmi pikantní. Zahraničním lékařům ale velmi chutnalo. Také si navzájem dávali dárky. Kromě léčby byly významné také diskuze a školení zahraničních lékařů. Byli zodpovědní za výcvik čínských lékařů. V Tuyunguanu v té době byly založeny válečné vzdělávací domy zdravotnických pracovníků a odborná oddělení pro školení lékařů. Zahraniční lékařský tým vyškolil přes 3000 členů čínského lékařského personálu, díky čemuž po válce v Číně zůstalo mnoho vynikajících lékařů a zdravotnických pracovníků. Dřívější šéf archivu města Guiyang Chen Zeyuan (Čchen Ce-jüan) do hloubky studoval působení mezinárodního lékařského týmu ve městě Guiyang.

Chen Zeyuan řekl, že zahraniční lékařský tým měl obrovský přínos pro čínské lékařství. Vyškolil spoustu vynikajících lékařů, kteří pak žili v Číně. Tito lékaři se stali pilíři některých čínských nemocnic i lékařských institutů.

Otec Yang Yongxuan pan Yang Xishou se stal dobrým lékařem.

Yang Yongxuan, že její otec se později stal ředitelem kliniky první lidové nemocnice. V roce 1956 organizoval práce pro založení čtvrté lidové nemocnice ve městě Guiyang. Poté, co její otec odešel do důchodu, přizval ho prezident čtvrté lidové nemocnice k účasti na administrativní práci v nemocnici.

Yang Xishou zemřel v roce 1995. Yang Yongxuan se domnívá, že u příležitosti 70. výročí vítězství v boji proti fašismu by měly příběhy mezinárodního lékařského týmu být známější.

Čtyři tisíce lidí má čtyři tisíce rodin a čtyři tisíce jedinečných příběhů. Příběh Tuyunguanu zanechal stopy nejen ve městě Guiyang, ale i v srdcích lékařů a v důsledku po celém světě.

(Luděk)