Zahraniční tváře už dlouho nebudou na okraji čínské modelingové scéně. Profesionální model Alexandr Pozhar vidí po osmi letech strávených v Číně v tomto odvětví velké změny.

Když poprvé přijel do Šanghaje, obvykle se každého castingu účastnilo 8 až 10 modelů ze zahraničí, jenže nyní je to podle 30letého Alexandra, který má dvojí, ruské a ukrajinské občanství, jinak. Už jsou jich desítky.

„Jestliže je to velký casting, například 300 modelů či modelek se zapojí do prvního kola. Kolem 20 bude vybráno do dalšího kola a tak to pokračuje až do konce dne, než si klient zvolí vítěze," řekl Pozhar, který má s přehlídkami a focením desetiletou zkušenost.

„Valná většina kandidátů ucházejících se v castingu o místo jen slyší „OK, díky a na shledanou", aniž by se ve frontě výrazně zdržela," pokračuje Pozhar.

Kromě rozmarů od klientů čelí se svými zahraničními vrstevníky další výzvě. „Ztrácíme příležitosti. Je to výsledek toho, že u spousty klientů roste zájem o lokální tváře. Roste povědomí o módě mezi čínskými zákazníky a také je větší zaujetí domácích modelů a modelek v mezinárodním prostředí. Jejich odlišný vzhled může lépe zaujmout cílové skupiny," vysvětluje 30letý model.

„Zahraniční modelky oproti čínským protějškům už nedisponují takovými výhodami jako kdysi. Linka mezi zahraniční a domácí modelkou prostě není zřejmá," řekl v Šanghaji Zheng Yi, prezident Esee Model Management, jedné z největších modelingových agentur v Číně.

„Životní výdaje i náklady na cesty jsou rovněž zahrnuty u obou skupin, takže tam není téměř žádný rozdíl," sdělil. Poznamenal také, že nejmladší modelky si mohou vydělat mezi 10 až 20 tisíci yuany za měsíc.

Pesto, že se čínský módní průmysl rozšiřuje o domácí modelky, nová realita příliv zahraničních děvčat nezastavila. Pořád od příchodu do Číny doufají, že naleznou práci na trhu, který jim nabízí mnohem větší rozsah příležitostí než kterákoliv jiná asijská země.

Pozhar řekl, že když poprvé přijel do Číny, mnoho agentur nemělo více než 10 zahraničních modelek či modelů, ale v posledních letech se počet ztrojnásobil.

„Když před deseti lety vyhrála modelka smlouvu z jiné země, tak to znamenalo obrovský úspěch. V celém tom městě jsem já ta vyvolená. I když se nyní zdá, že každý, kdo je mladý a vysoký létá přes moře za prací jako model," dodává.

Ačkoliv pracoval pro několik renomovaných mezinárodních značek, např. Hermes a Dior, musí za současné situace Pozhar soupeřit s mladšími a méně zkušenými vrstevníky, kteří mají kolem 18 let a jsou tak v nejlepším věku.

V některých případech snášel náročné a nepříjemné klienty. „Během mnoha příležitostí na mě klienti nanesli opravdu hodně make-upu, což nemám vůbec rád. Navíc jsem pak strávil dva dny jeho odstraňováním. Ale nemohl jsem si dovolit vyšilovat. Kdybych tuto příležitost odmítl, měli by pořád kolem 100 lidí, z nichž by vybírali," vysvětluje Pozhar.

Také byly časy, kdy byl najatý ukázat 10 kusů oblečení a najednou byl požádán, aby se prošel ještě v dalších 5 kusech, aniž by mu připlatili.

„Mám dobře vyrýsovanou postavu, takže občas jsem žádán, abych šel bez trička. Za to si však nechávám připlatit. V mnoha případech ale zůstávám zticha, protože nechci ztratit klienta, nebo se dostat do potíží," vysvětluje.

Modelové jsou placeni od hodiny, takže od doby, kdy dorazí na focení a prostor pro komunikaci není. Čím méně času, tím lépe pro klienta. Akorát se naléhá, aby se rychle vyměňovalo oblečení. Obvykle to trvá asi 30 vteřin. Zřídka kdy se komunikuje o něčem jiném.

Změny

Když Mengjia Wangová začala před čtyřmi lety v Šanghaji s modelingem, byla často vybírána pro focení, jen aby se později dověděla, že klient změnil své stanovisko a vzal radši zahraniční modelku. Nyní je situace opačná.

Podle Wangové mnoho let čínské značky věřily, že by mohly být považovány za stylové a ikonické, pokud využijí cizince v jejich reklamě. Jenže nyní počty zahraničních modelů a modelek klesají napříč všemi kampaněmi, od reklam pro lokální značky až po velké internetové obchody na Taobao, což je jedna z čínských nejpopulárnějších retailových stránek.

Podle Zhenga z Esee Model Management je tato změna výsledkem kulturních rozdílů. Některé online obchody chtějí dát potenciálním zákazníkům vědět, že je jejich oblečení vhodné pro každého. Zvolí tak čínského modela či modelku, kteří jsou obecně příjemní, jemní a drobní. Modelky ze zahraničí jsou minimálně 175 cm vysoké, což může čínské zákazníky do produktu odradit.

Wangová zase říká, že vzrůstající konkurenceschopnost čínských modelů může být částečně způsobena faktem, že jsou obvykle lépe vycvičeni než jejich zahraničních protějšky. „Většina čínských modelek totiž absolvuje modelingovou školu nebo se do módního průmyslu připojí po vítězství v soutěži krásy. Nicméně mnoho zahraničních modelek vstoupí do profese poté, co byli objevení talentovým skautem z ulice," doplňuje třiadvacetiletá modelka, která v roce 2015 skončila na druhém místě v soutěži Miss Universal China.

Příležitosti

Příležitostí může pro zahraniční modely a modelky ubývat, ale stále platí, že Čína nabízí více práce v tomto průmyslu než jakákoliv jiná asijská země.

Francouz Adrien Jacques, který za posledních pět let dělal modela v mnoha evropských i asijských městech, strávil v posledních dvou letech nejvíce času v Šanghaji. „Beru více než 10 prací každé tři měsíce. Účastním se tolika castingů, jak jen to je možné. Každý den může být příležitost ten casting vyhrát," řekl 22letý rodák z Paříže. Poslední měsíce pracoval na focení pro známou značku japonských vlasových přípravků v Šanghaji a práci si nesmírně považoval. Bylo to pro něj víc než jen peníze.

„Velké značky mají vynikající týmy vizážistů, stylistů i fotografů. Během focení se od nich můžu hodně naučit. Navíc pracovat pro velkou značku znamená i pro mě dobrou reklamu. Pomůže mi to získat lepší příležitosti v budoucnu," uzavírá Francouz, který mnoho svých vrstevníků v Paříži nabádal, aby se za prací přesunuli také do Číny.

Finanční odměny

Ukrajinka Juliana Romanovová od příjezdu do Šanghaje v roce 2015 strávila téměř všechen čas v tomto čínském městě. Domů se vracela pouze jednou ročně.

„Pracovala jsem v Japonsku, Jižní Koreje, Singapuru, Malajsii a Hongkongu, ale nikde mi nedali peníze tak rychle jako v Číně," řekla 25letá modelka.

„Dokonce i v Tokiu nebyl trh stabilní. Někdy jsem tam zůstala dva měsíce, ale nedostala jsem ani jedno focení či filmování," pokračovala Ukrajinka.

Romanovová byla objevena v talentové soutěži krásy, když ještě chodila na univerzitu na Ukrajině. Zvolila si, že bude učit angličtinu, protože tam nebylo žádné školné. Tohle rozhodnutí významně ponížilo finanční zátěž jejích rodičů, kteří na tom nejsou zrovna nejlépe.

Nicméně před několika lety se rozhodla vzdát svého plánu stát se učitelkou. „Co vydělám každý měsíc jako modelka v Šanghaji, se téměř rovná celému ročnímu platu v mém rodném kraji," sdělila.

Podle módní agentky Liny Cuiové více než 50 % zahraničních modelek přichází do Číny z Ruska a Ukrajiny. „Peníze jsou pro ně atraktivní a jejich fyzická výhoda je veliká. Holky z těchto zemí mají blond vlasy a dlouhé nohy," řekla.

Nicméně práce v Šanghaji není pro mnoho modelek pouze o penězích. Důležité je se taktéž zviditelnit. „Jestliže modelka pracuje na nějaké kampani pro známou značkou ve Francii, uvidí ji zhruba 60 milionů lidí. Jenže v Číně se počet šplhá k jedné miliardě a to je obrovský rozdíl," zakončila Romanovová.