Muzea, galerie, koncertní síně, knihovny… ať už ve městech nebo na venkově, stále víc Číňanů ve volném čase s oblibou navštěvuje tato veřejná kulturní zařízení. V posledních několika letech se „kulturní sebedůvěra" Číňanů výrazně upevnila. Instituce veřejných kulturních služeb považují šíření vynikající tradiční kultury za důležitý úkol.

16. listopadu roku 2017 byla v Národním muzeu umění Číny (NAMOC) v Pekingu zahájena „Výstava klasických děl ze sbírek NAMOC u příležitosti zahájení 19. sjezdu KS Číny - Krása v nové éře". NAMOC pro tuto výstavu vybralo přes 200 klasických uměleckých děl známých čínských moderních mistrů včetně Qi Baishi (Čchi Paj-š´), Fu Baoshi (Fu Pao-š´), Lin Fengmian (Lin Feng-mien), Xu Beihong (Sü Pej-chung) a Wu Guanzhong (Wu Kuan-čung), což přilákalo mnoho obdivovatelů umění z různých míst a před Národním muzeem umění se tvořila fronta dlouhá přes 1 km. Pan Zhou, který přijel zvlášť kvůli této výstavě ze Šanghaje, v rozhovoru pro novináře řekl, že na výstavě cítil tvořivost těchto umělců, jejich pokračování v tradicích a spojení západních uměleckých forem s čínským tradičním uměním.

„Jsou to umělečtí mistři, kteří studovali malířství ve Francii v raném období Čínské republiky (1912-1949). Přivezli klasické malířství ze západu a současně ovládali některé umělecké styly čínského tradičního malířství. Tím vytvořili vlastní umělecký styl, který ve mně vyvolává hluboký dojem."

Tato krátká devítidenní výstava přilákala podle statistických údajů 129.881 návštěvníků a vytvořila denní návštěvní rekord NAMOC za několik posledních let. V roce 2017 proběhlo víc takto úspěšných výstav. Například výstavu „Historie světa ve stovce kulturních památek z Britského muzea", která se konala od března do května v Národním muzeu Číny, vidělo 340 tisíc návštěvníků. Palácové muzeum v Pekingu připravilo na volno u příležitosti státních svátků výstavu „Krajina 1000 li - historie čínské krajinomalby", kterou denně navštívilo 15.200 návštěvníků. Poptávka po kvalitním kulturním vyžití čínských obyvatel je v posledních letech stále větší, což stimuluje rychlý rozvoj čínských veřejných kulturních institucí. Vedoucí Čínské státní správy kulturního dědictví Liu Yuzhu (Liou Jü-ču) řekl:

„Do konce roku 2016 bylo v celém státu zaregistrováno 4873 muzeí, což je o 181 víc, než v roce 2015, a naznačuje to pokračování trendu stabilního růstu počtu muzeí. Současně se systém muzeí zdokonaluje a soukromá a odborná muzea se neustále rozvíjí. V současné době je 4246 muzeí po celé Číně otevřeno zdarma, což tvoří 87,1 % všech muzeí. Muzea v celé zemi uspořádají každý rok přes 30 tisíc výstav a 110 tisíc kulturních akcí. Počet návštěvníků dosahuje 900 milionů."

Různé skvělé kulturní a umělecké výstavy přinesly návštěvníkům zážitky z krásy a vzdělání v oblasti umění, a postupně se stávají stále oblíbenějšími „lekcemi čínské kultury".

Průvodce: „Toto je exponát ze sbírky Muzea Jingzhou (Ťing-čou) v provincii Hubei (Chu-pej) – lakovaný buben s tygry a fénixy. Tento buben sloužil jako hudební nástroj ve státu Chu (Čchu; 1115 př. n. l. – 223 př. n. l.). Na spodní části bubnu jsou dva tygři a na horní části je velký pár fénixů."

Návštěvník: „Takový velký lakovaný buben vidím poprvé! Je nádherný! Je to jiný druh bubnu, než ty, které jsem v minulosti mnohokrát viděl. Jeho tvar působí romanticky."

Tento rozhovor byl natočen na výstavě „Krásná dobrá Čína - archeologické úspěchy za posledních dvacet let", která se konala v Muzeu hlavního města v Pekingu u příležitosti Mezinárodního dne muzeí, a ukazuje moudrost starých Číňanů a pestrou tradiční čínskou kulturu. Místopředseda Mezinárodního svazu muzeí, generální tajemník Čínského svazu muzeí An Laishun (An Laj-šun) řekl, že muzea jsou základ kultury a zdroj tvořivosti a rozvoje.

„Budoucnost naší země potřebuje přístup moderních lidí, ale současně i výživu z tradiční kultury. Historické a přírodní památky, výzkum a výstavy muzeí jsou nejpřímější kulturní zdroj. Muzea mají ve sbírkách doklady tisícileté historie našeho čínského národa, která tvoří naši duchovní a kulturní podstatu."

V posledních pěti letech Čína vypracovala a zveřejnila sérii zákonů a ustanovení týkajících se kulturních služeb pro veřejnost, včetně Stanov muzeí a Zákona o garanci služeb pro veřejnost. Kulturní práva a zájmy čínských obyvatel tak dostaly širší zákonný podklad. Čínský ministr kultury Luo Shugang (Luo Šu-kang) zdůraznil, že Čína podnikne další opatření na zaručení základních kulturních práv každého občana, aby kulturní služby pro veřejnost dosáhly skutečné obliby mas.

19. sjezd KS Číny předložil, že kultura je duše státu a národa. Bez vysoké kulturní sebedůvěry není možný kulturní rozvoj a prosperita, a bez toho nemůže dojít k výrazné obnově čínského národa. V procesu posilování kulturní sebedůvěry musí různé kulturní organizace, včetně muzeí, hrát stále větší roli při šíření vynikající tradiční kultury a při propagaci základních hodnot čínského socialismu.