Na 28. března připadá výročí tibetské demokratické reformy a osvobození milionu nevolníků. U příležitosti tohoto slavnostního dne proběhla pod záštitou Čínského tibetologického výzkumného centra v Pekingu konference, na které mnoho odborníků zaměřených na tibetskou historii řeklo, že jednotlivé historické materiály a archeologické objevy jasně potvrzují, že Tibet byl odjakživa neoddělitelnou součástí čínského území.
Tibetský národ je důležitým členem čínské velké rodiny a tibetská tradiční kultura je součástí čínské rozmanitosti. Historici se domnívají, že od pravěku až po Tubovo období (618 - 842) civilizace na Qinghajsko-tibetské náhorní plošině nebyla izolována a měla těsné spojení s povodím Žluté řeky a s centrální čínskou oblastí. Tibetská autonomní oblast Xizang byla konečně integrována do společenství kultury a psychologie čínského národa.
Vedoucí tibetologického výzkumného ústavu Sichuangské univerzity Huo Wei (Chuo Wej) na konferenci k příležitosti vydání knihy Obecné tibetské dějiny pro CRI uvedl, že jednotlivé historické materiály a archeologické objevy jasně potvrdily, že civilizace na náhorní plošině od pravěku až po Tubovo období nebyla v izolaci, ale v otevřeném mechanismu.
"Civilizace měla těsné spojení s povodím Žluté řeky. Například tibetské počáteční zemědělství bylo ovlivněno zemědělstvím na horním toku Žluté řeky. V Tibetské autonomní oblasti Xizang byly objeveny starobylé nefritové výrobky, které jsou důležitou tvorbou v počáteční fázi čínské civilizace. Tibetská oblast tak byla zařazena do čínské nefritové kultury. Velké množství důkazů potvrdilo, že tibetská civilizace má také těsné spojení s centrální čínskou oblastí v myšlení, politice, kultuře, technikách atd. Takovéto spojení je vzájemné. Tibetská výroba zlata a stříbra i některé národní kroje se rozšířily do centrální oblasti a staly se všeobecně oblíbenými. Hedvábí a technologie výroby papíru byly rovněž rozšířeny do Tibetské autonomní oblasti Xizang a současně přes Tibet pronikly do vzdálenější jižní Asie a blízké Asie."
Více než 70 odborníků a akademiků, kteří se na konferenci objevili, se domnívá, že důležité výsledky o tibetském historickém výzkumu jsou ztělesněny v knize Obecné tibetské dějiny, která byla vydána v roce 2015. Dílo je rozděleno do 8 svazků, má celkem 13 dílů a obsahuje více než 850 milionů slov.
V této knize autoři zmínili velké množství archeologických objevů a bohaté historické záznamy v různých jazycích. Prováděli systematický výzkum pro tibetskou politiku, ekonomiku, společenský režim, myšlení, kulturu, náboženství, vojenské záležitosti, vědu a techniku, dopravu a národnostní vztahy. Vedoucí Čínského tibetologického výzkumného centra odpovědný za vydání knihy Obecné tibetské dějiny An Qiyi (An Čchi-i) si myslí, že prostřednictvím jasných, bohatých historických materiálů a důkazů kniha Obecné tibetské dějiny svědčí o tom, že Tibet byl odjakživa neoddělitelnou součástí čínského území. Tibeťané jsou důležitým členem čínské národnostní velké rodiny a tibetská tradiční kultura je součástí čínské rozmanitosti.
Kniha Obecné tibetské dějiny je první akademickou monografií, která soustředěně popisuje historii Tibetské autonomní oblasti Xizang od dávnověku až po současnost. Všestranně, systematicky, realisticky a objektivně obnovila původ historie a opravila chybné názory na tibetskou historii. Kniha má jedinečný akademický status v oblasti mezinárodních tibetských studií.
Profesor čínské univerzity Minzu Shes-rab-nyi-ma se domnívá, že tato důležitá kniha není jen nahromadění historických dat, nebo reprodukce starých historických pojmů. Celá kniha přinese čtenářům nové pocity a může uspokojit potřeby celé společnosti v obeznámení s tibetskou historií. Proces vydávání je také inkubátorem pro mladé výzkumníky.
„Tibetská civilizace má tisíciletou historii. Ale jak uchopit celkovou historii? Naše společnost a více obyvatel různých národů potřebuje objektivní porozumění o naší historii. Ti také zároveň doufají, že mohou být obeznámeni se skutečnější, přesnější a vědeckou historií. Kniha Obecné tibetské dějiny může poskytnout příslušnou pomoc. Současně vydávání této knihy zocelilo skupinu mladých akademiků," dodal profesor univerzity Minzu.
Tibetská autonomní oblast Xizang se rozkládá na rozcestí světové civilizace. Jaký je však důvod rozvoje tibetské civilizace směrem na východ?
Mnoho odborníků a akademiků našlo odpovědi v procesu výzkumu a vydávání knihy Obecné tibetské dějiny. Vedoucí tibetologického výzkumného ústavu Sichuangské univerzity Huo Wei řekl, že Tibetská autonomní oblast Xizang leží na rozcestí světové civilizace.
„Z historického a kulturního pohledu je Tibet spojen s východní dynastií Tang (618 - 907), s jihoasijskou civilizací, západní íránskou civilizací a perskou civilizací. Ale hlavně je těžištěm výměny na východě. Tibetská kultura má stále těsnější styky s dynastií Tang, protože nezapadla do západního islámského kulturního kruhu, ani do indicko-jihoasijské kulturního společenství. Hlavní a nejspeciálnější součást tibetské civilizace je proces vstupu do rozmanitosti čínské kultury. Například tibetský buddhismus je úspěšným příkladem v tomto procesu," doplnil Huo Wei.
V uplynulých 59 letech po demokratické reformě v tibetských oblastech došlo k obrovské změně. Tibetské masy plně uplatňují práva vyplývající z ústavy a práva regionální národní autonomie. Bývalí poddaní se stali majiteli nového socialistického Tibetu. Vydání knihy Obecné tibetské dějiny bude stimulovat tibetský i celostátní lid k tomu, aby budoval krásnější Tibetskou autonomní oblast Xizang s velkým elánem a snažil se o rozšíření a rozvoj vynikající čínské kultury.
(Klára)
