Opera Kun (Kchun) je v Číně považovaná za matku dramatu. Toto starobylé umění s historií dlouhou přes 600 let se ale dostalo až na pokraj záhuby. V posledních letech zažívá opera Kun díky společnému úsilí některých osobností z oblasti kultury nový rozkvět. Ve společnosti už se vytvořil kulturní proud opery Kun a bylo vydáno mnoho knih a digitálních nosičů.

Reprezentativní dílo opery Kun je Mudanting (Mu-tan-tching, Pivoňkový pavilon). 6. března roku 2008 vystoupili v Japonsku s adaptovanou verzí tohoto díla mladí herci divadla Kun z města Suzhou (Su-čou) a známý japonský umělec Bando Tamasaburo. Premiéra vyvolala senzaci v japonském uměleckém kruhu a byla velmi oceněna japonskými diváky.

Bando Tamasaburo dlouho studoval čínštinu, a také sledoval známou čínskou operní herečku paní Zhang Jiqing (Čang Ťi-čching). Nakonec se mu splnil jeho sen a vystoupil s operou Kun v Číně. V této opeře hrál Bando Tamasaburo hlavní ženskou roli Du Liniang (Tu Li-niang). Ženské role hrané muži od 50. let minulého století v čínských dramatech skoro vymizely. Bando Tamasaburo je velkým obdivovatelem Mei Lanfanga (Mej Lan-fang), jednoho z nejvýznamnějších umělců a herců pekingské opery. Bando Tamasaburo na tiskové konferenci uvedl:

„Do Pekingu jsem poprvé přijel před 22 lety. Před 2 lety jsem začal přemýšlet o představení Pivoňkový pavilon. Před třemi měsíci se mi v japonském Kjótu konečně splnil tento sen. Doufám, že premiéra bude úspěšná, a také doufám, že v budoucnu budu mít víc příležitostí vystupovat v Pekingu."

Bando Tamasaburo řekl, že chce na scéně vytvořit stejnou dramatickou atmosféru jako v minulosti. Proto osobně navrhl mnoho detailů výpravy. A skutečně, podle jeho očekávání, diváci jeho dílo široce ocenili. Tento umělec se několikrát při vřelém potlesku dojetím rozplakal.

Opera Kun je jedním z nejstarších čínských dramat. Tento dramatický styl, který se rozšířil v okolí hory Kun, má hluboké místní rysy. Historie opery Kun je delší než historie pekingské opery, existuje už přes 600 let. S rozvojem moderní zábavy ale začala opera Kun upadat. Přesto mnoho herců a fanoušků opery Kun stále šíří toto umění. V roce 2001 byla opera Kun zařazena mezi Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Opera Kun postupně získala pozornost publika a příslušných organizací. Na scéně se znovu objevilo reprezentativní dílo opery Kun Pivoňkový pavilon. Adaptované dílo bylo široce přijato městskou mládeží.

(zvuk 4)

Pivoňkový pavilon vypráví smutný příběh o lásce mezi slečnou Du Liniang a chlapcem Liu Mengmei. Podobně jako Romeo a Julie, ani tito dva mladí lidé nemohli v důsledku rodinných překážek uzavřít sňatek.

Na popularizaci a rozšiřování opery Kun se velmi podílel tchajwanský učenec a spisovatel Bai Xianyong (Paj Sien-jung). Osobně vybral herce a pozval známé umělce opery Kun, aby učili mladé herce. Současně pomáhal toto dílo hrát na Tchaj-wanu, v Hongkongu, ve Spojených státech a ve Velké Británii. V jeho očích je Pivoňkový pavilon nejen dramatické dílo, ale také pozitivní pokus o záchranu tradičního umění.

Bai Xianyong se domnívá, že v současné době se čínská tradiční kultura a hodnoty setkávají s vlivy západní kultury. V takové situaci je třeba šířit a chránit reprezentativní čínské umění. Naše práce začala výchovou mladých herců a popularizací opery Kun na vysokých školách.

V Pivoňkovém pavilonu hrál hlavní mužskou roli Liu Mengmeie (Liou Meng-mej) třicetiletý herec divadla opery Kun z města Suzhou - Yu Jiulin (Jü Ťiou-lin). Řekl, že je hluboce dojat odpovědností uměleckých mistrů, včetně učence Bai Xianyonga a známého herce opery Kun Wang Shiyu (Wang Š´-jü).

„Tito zkušení umělci spojili svůj život s operním uměním. Mají velkou odpovědnost. Naléhavě si přejí, abychom si my, jejich studenti, osvojili a zdědili jejich umění."

Jejich energie nevyšla nadarmo. Mládež, která původně operu Kun neznala, začala toto dílo milovat. Někteří lidé viděli Pivoňkový pavilon mnohokrát. Vysokoškolačka Zhang Hui (Čang Chuej) řekla, že jí toto dílo přináší klid a krásné pocity.

„Dřív jsem četla mnoho doporučení o této adaptaci Pivoňkového pavilonu a velmi mě to zaujalo. Cítím, že opera Kun se liší od pekingské opery."

Vliv tohoto díla už překročil hranice čínštiny. Opera Kun vyvolala senzaci i mezi západními diváky, kteří nemají povědomí o starobylé čínské kultuře. Zástupce divadla opery Kun z města Suzhou pan Lu Fuhai (Lu Fu-chaj) řekl:

„V roce 2008 vystoupilo naše divadlo v Japonsku s dvaceti představeními Pivoňkového pavilonu a získalo velký úspěch. Předtím mnoho japonských diváků neznalo operu Kun a prostřednictvím našeho představení byli očarováni čínským tradičním uměním. Proto mezinárodní spolupráce podporuje rozvoj opery Kun."

Představení Pivoňkový pavilon mělo už přes 1100 repríz. S rozvojem čínského hospodářství se rozvíjí i čínská tradiční kultura a umění a získávají více pozornosti a obdivu.