Film je umělecké dílo, které odráží národní kulturu a momentální módní trendy, proto mohou čínské filmy přispět k seznámení diváků s dlouhou historií, barevnou kulturou, moderním ekonomickým a rychlým společenským rozvojem této země. Známý německý filmař Wieland Schulz-Keil, který se jako filmový producent a režisér podílel na natáčení čínských filmů, v rozhovoru pro novináře našeho rozhlasu řekl, že čínské filmy sleduje už mnoho let.

„Někteří moji příbuzní emigrovali během druhé světové války do Číny. Jeden strýc, který vyrostl v Číně, se mnou často mluvil o čínských filmech. Americký učenec Jay Leyda, který napsal první knihu o historii čínského filmu v angličtině, je můj přítel. Viděl jsem mnoho raných čínských němých filmů. Mám velmi rád němý film nazvaný Bohyně (Goddess) režiséra Wu Yongganga (Wu Jung-kanga) z roku 1934. V následujících 50. a 60. letech vytvořili čínští filmaři také mnoho vynikajících děl. Samozřejmě je třeba zmínit pátou generaci čínských režisérů, která vyvolala celosvětovou pozornost v 90. letech minulého století. Jejich nezapomenutelné filmy mám velmi rád."

Wieland Schulz-Keil se v současnosti věnuje natáčení filmové adaptace románu napsaného americkým spisovatelem čínského původu. Z toho důvodu v letošním roce často přijíždí do Číny. Řekl, že čínsko-německá spolupráce ve filmové tvorbě je stále častější. Prostřednictvím filmové výměny mezi oběma zeměmi se němečtí obyvatelé také hlouběji seznámili a lépe rozumí Číně. Rychlý rozvoj čínského filmového trhu na ně dělá hluboký dojem. Wieland Schulz-Keil poukázal na to, že Čína se v roce 2018 bezpochyby stane největším filmovým trhem na světě.

„V posledních letech prošel čínský filmový průmysl obrovskými změnami. Čínský filmový trh se nachází ve fázi explozivního růstu. Počet čínských diváků se zmnohonásobuje a jejich poptávka po filmech se diverzifikuje."

Wieland Schulz-Keil řekl, že například v roce 2017 dosáhly velkého úspěchu dva úplně odlišné filmy - film režiséra Feng Xiaoganga (Feng Siao-kanga) Mládí (Youth) a film režiséra Guo Ke (Kuo Kche) Dvacet dva (Twenty Two). Taková díla nemohla vzniknout na čínském filmovém trhu před 10 nebo 15 lety. Ale dnes, protože se emočně dotýkají současné generace, získala dvojnásobný úspěch, z filmového hlediska i výdělkem. Wieland Schulz-Keil se domnívá, že vliv některých vynikajících čínských filmů v zahraničí je v současné době stále omezený, přesto bezpochyby zanechaly důležitou stopu na čínském filmovém trhu a poskytují světu důležitý kanál a zorné pole pro seznámení se s Čínou a pro její porozumění. Wieland Schulz-Keil v rozhovoru řekl:

„Není snadné přilákat diváky z Německa nebo jiných zemí ke sledování čínských filmů. Samozřejmě nejde jen o Čínu, která čelí tomuto problému. Ve skutečnosti jsme v této oblasti vynaložili velké úsilí. Někteří čínští režiséři, například páté a šesté generace, se často objevovali na známých mezinárodních filmových festivalech. Ale většina jejich děl není pro širokou veřejnost. Myslím si, že existuje jakási národní filmová tradice, která pomáhá celému světu seznámit se s touto zemí. Čínští režiséři podle mého názoru usilovně hledají takovou tradici. Ve skutečnosti nevím, jak ji najít. Čínští filmaři mají před sebou ještě dlouhou a obtížnou cestu, aby se jim podařilo seznámit více lidí s čínskými filmy. Ohledně čínských filmů a čínského filmového trhu jsem velmi optimistický a rád chodím na čínské filmy do kina."