趁火打劫 (Chèn huǒ dǎ jié) Vrhni se do ohně, aby sis naloupil

Základní interpretace:

趁 (Chèn) vrhnout se

火 (huǒ) oheň

打劫 (dǎ jié) naloupit

趁火打劫 (Chèn huǒ dǎ jié) je čínský idiom, který v čínštině zní „Chèn huǒ dǎ jié", a v překladu doslova znamená: Vrhni se do ohně, aby sis naloupil. Tento idiom pochází ze staročínské knihy Mistra Suna nazvané Umění války. Patří i mezi 36 nejznámějších vojenských strategií v čínské historii. Tato strategie využívá nesnáze druhých pro vlastní užitek. I když to nezní nijak laskavě, ve vojenské oblasti to má velký význam. V knize je tato strategie popisována takto: Když se nepřítel nachází v obtížné situaci, je třeba se chopit šance k útoku. Je to taktika, která využívá momentu překvapení k vítězství.

Příběh

K vzniku této strategie se váže příběh z období Jar a podzimů, který se datuje do 5. stol. př. n. l. Na jihovýchodě tehdejší Číny stále bojovaly dva sousední státy Wu a Yue, protože oba státy měly velmi vyrovnané síly a chtěly zabrat území druhé strany. Po mnohaleté válce byl stát Yue poražen. Jeho panovník Gou Jian byl zadržen a odvezen na královský dvůr státu Wu, kde musel pracovat jako otrok. Sám sobě přísahal, že se mu podaří oživit svou zemi.

Gou Jian dlouho předstíral před králem státu Wu - Fu Chaiem otrockou pokoru. I když zažíval velké ponížení, projevoval pánovi nesmírnou oddanost. Za tři roky získal jeho přízeň a důvěru, byl propuštěn na svobodu a vrátil se zpět do státu Yue.

Gou Jian poté nadále předstíral poddanský vztah a každý rok platil příspěvky státu Wu, což postupně otupilo bdělost krále Fu Chaie. Mezitím Gou Jian upevňoval ekonomické a vojenské síly své země.

Král Fu Chai se na druhou stranu ponořil do moře slávy, protože jeho úsilí o nadvládu se opakovaně setkávalo s úspěchem. Začal být arogantní. Dal postavit luxusní paláce, obklopil se neschopnými úředníky a odmítal návrhy rozumných ministrů, což vyvolalo v zemi velký chaos.

V roce 473 př. n. l. udeřilo ve státě Wu nevídané sucho, což ho přivedlo do nesnází. V té době chtěla většina silnějších panovníků uspořádat oslavy na ukázku síly svého státu. Výjimkou nebyl ani král Fu Chai a na slavnosti se chtěl objevit s převažující většinou svých vojsk. Gou Jian využil této příležitosti k zahájení útoku na stát Wu a bez velké námahy jeho území obsadil.

Implicitní význam

Strategická myšlenka útoku na nepřítele v okamžiku, kdy se ocitl v nesnázích má v Číně dlouhou historii. Již z 5. stol. př. n. l. pocházejí zprávy o existenci rčení, podle kterého je třeba „dát se do boje, v moment, kdy vidíte, že nepřítele zachvátil chaos. Staročínská kniha Mistra Suna Umění války také zdůrazňuje nutnost napadnout nepřítele ve chvíli, kdy ho zasáhne neklid. Jde obvykle o hrozbu zevnitř nebo zvenčí a může jít o politické, ekonomické a společenské zmatky, přírodní pohromy a lidské neštěstí. Jakákoli země, podnik nebo instituce, ať jsou jakkoliv silné, se někdy těžko ubrání ztrátě klidu a pořádku.

Pepa