Základní interpretace:

借 (jiè) vypůjčit si

刀 (dāo) meč

杀 (shā) zabít

人 (rén) člověk (zde nepřítel)

借刀杀人 (Jiè dāo shā rén) je čínský idiom, který pochází ze staročínské filozofické knihy Yijing (I-ťing; 易经), neboli Knihy proměn, která je považovaná za nejstarší čínský klasický text a v průběhu dějin si získala velké uznání a oblibu. Obsahuje několik rovin textu a přesně stanovený počet výkladů, které přitahují pozornost už více než dva tisíce let. Tato kniha se stala základním učením pro mnoho filozofů, politiků, mystiků a v nedávné době i pro řadu vědců a matematiků.

Přísloví 借刀杀人 (Jiè dāo shā rén) v sobě skrývá strategii, kterou lze doslovně přeložit jako: Zabít nepřítele vypůjčeným mečem. Znamená to, že k překonání svého nepřítele je možné využít třetí strany. Tato strategie byla ve staré Číně často využívaná ve vojenských i politických bojích.

V Období jar a podzimů (770-476 př. n. l.) chtěl král státu Zheng přepadnout stát Kuai. Opatřil si seznam dovedných ministrů a generálů sloužících státu Kuai, a poté vyhlásil, že po dobytí státu Kuai rozdělí jeho území zasloužilým lidem, kteří jsou na tomto seznamu. Dal postavit oltář, do kterého uložil seznam jmen, a složil slavnostní přísahu před bohem a nebesy. Všechno proběhlo skutečně tak, jak mělo. Když se tato zpráva dostala ke králi státu Kuai, velmi se rozhořčil, odsoudil své ministry a generály za vlastizradu a dal je všechny zabít, přestože to ve skutečnosti byli loajální úředníci. Stát Zheng tak nemusel plýtvat svými silami a snadno stát Kuai porazil.

Ve stejném období byla tato strategie úspěšně aplikovaná i v politickém boji. Bylo to okolo 6. stol. př. n. l. ve státě Qi, kde tehdy žili tři stateční válečníci Gu Zhizi (Ku Č'-c'), Gong Sunjie (Kung Sun-ťie) a Tian Kaijiang (Tchien Kchaj-ťiang), kteří si svým nesmírným hrdinstvím získali přízeň krále. Každý z nich však byl pyšný na své schopnosti a všichni tři nedokázali žít v míru. Politik Yan Ying (Jen Jing) se obával, aby jejich rivalita neohrozila stabilitu státu, proto navrhl králi, aby jim věnoval dvě broskve. Tři nadutí válečníci se o tento dar nedokázali podělit, hádali se o velikost svých zásluh a nakonec spáchali sebevraždu. V tomto příběhu Yan Ying využil broskve jako meč a snadno dosáhl svého předpokládaného cíle.

Tato strategie působí krutě a zlomyslně, proto se využívá většinou ve válkách. Pokud ji někdo chce použít v jiných případech, je obecně považován za nepoctivého a nečistého člověka. Nicméně v moderním společenství existují nové interpretace, podle kterých je tato strategie hodná následování právě proto, že umožňuje využít síly třetí strany k realizaci spravedlivého obchodního či politického cíle, jímž není vražda, ale vzájemné výhody v konkurenčním boji.

Co se týče předmětu, kterého lze využít, může to být kapitál, inteligence, technika nebo trend. Jako příklad uveďme konkurenční boj dvou podniků v jednom městě. Oba produkují podobné výrobky a zaujímají vedoucí postavení na trhu. Podnik A chce prostřednictvím novátorství zvýšit technickou kapacitu svých výrobků. Má ale obavu, že kvůli vyšší cenové relaci nepůjdou nové výrobky na odbyt lépe než ty staré. Nejlepší by proto bylo, aby podnik A a podnik B vyvíjely nové výrobky společně. Podnik B se však nezajímá o technické novátorství. Podnik A proto požádá průmyslový svaz o to, aby vyvíjel tlak na podnik B a nabádal ho k vývoji nových výrobků. V případě technické přestavby obou podniků se jejich podíl na trhu nijak nezmění, neboť staré výrobky jsou už vyřazeny z trhu. Kromě toho oba podniky zaznamenají nový rozvoj. V tomto případě dosáhl podnik A svého cíle využitím trendu technického pokroku.

Pepa