Jeden z deseti klíčových bodů čínské ekonomiky v roce 2012 : stabilní růst

V pozadí oživení globálního hospodářského růstu přitáhla rychlost čínského hospodářského růstu značnou pozornost. Čínské politbyro ÚV se rozhodlo i nadále provádět politiku Stabilního hospodářského růstu v roce 2012. Na čínské centrální hospodářské konferenci se po 18 letech poprve nezdůraznil rychlý rozvoj ekonomiky. Proto v roce 2013 bude úprava struktury a prohloubení reformy v Číně tím nejdůležitějším.

Povaha ekonomického zpomalení v Číně a jeho budoucí směr

Globální ekonomika je stále v období vzpamatování se po mezinárodní finanční krizi v roce 2008, kvůli tomu je hospodářské oživení slabé. Samozřejmě Čína není výjimkou.

Čínské ekonomické zpomalení je způsobeno vnitřními příčinami nebo vlivy z vnějšku? To je klíčový faktor pro porozumění čínské ekonomické situaci v současné době. Čínská ekonomika je nyní ve stavu pádu a v období strukturálních změn. Vzhledem ke strukturálnímu rozporu a cyklickému problému čínské ekonomiky se vliv vnějších faktorů na čínskou ekonomiku zvýší.

Politika stabilního hospodářského růstu hraje svou roli v Číně. Mezi ekonomickým zpomalením v současné době a v období finanční krize čínské podmínky trvalého vysokého růstu a strukturální faktory ve střední a dlouhé době zaznamenaly změny v trendu. Čína začala skutečně vstupovatt do éry transformace dynamiky růstu.

Díky strategii reformy a otevírání se v roce 1978 čínská závislost na mezinárodním trhu výrazně zvýšila. Podíl poměru vývozu a dovozu k HDP rostl na 66,2 % v roce 2008 z 9,7 % ze začátku roku 1978. V uplynulých deseti letech po vstupu do Světové obchodní organizace se čínský obchodní objem dostal na druhé místo na světě, z toho se rozsah vývozu zvýšil 4,9krát a rozsah dovozu rostl 4,7 krát. Čína se stala největším světovým vývozcem na světě v roce 2009.

Nicméně období finanční krize také prospělo světové ekonomice. Po finanční krizi se změny v rozvoji, rekonstrukce mezinárodní konkurenční výhody a zvýšení mezinárodního postavení staly důležitým strategickým úkolem pro jednotlivé země a regiony. Americká vláda po vypuknutí finanční krize provádí strategii reindustrializace, její podstata je rozvíjet zpracovatelský průmysl s vysokou přidanou hodnotou na základě nových špičkových technologií, aby se znovu vystavěl systém nového průmyslu se silnou konkurenceschopností. Kromě toho rozvoj zpracovatelského průmyslu severní Evropy, Jižní Koreje a dalších zemí také vytvoří silný konkurenční tlak na Čínu.

Demografické faktory byly vždy považovány za důležitý zdroj pro vytvoření zázraku ekonomického růstu Číny.

Ve skutečnosti nejsou demografické údaje permanentním faktorem růstu. Ostatní rozvinuté země mohou kompenzovat dopad poklesu demografických hodnot prostřednictvím technické inovace, ale čínská situace je znepokující.

I když Spojené státy čelí velkému dluhu, utrácí mnoho peněz za investice do vědy a techniky. Například v roce 2007 výdaje na výzkum a vývoj ve Spojených státech dosáhly 368,27 miliard yuanů, podíl v HDP činí 2,68 %. Naopak čínské výdaje byly 48,77 miliard yuanů, to je podíl v HDP pouze 1,49 %.

Čínský hospodářský růst se musí zaměřit se na transformaci a reformu vnější struktury, to je to nejdůležitější pro Čínu v současné době.