Nedávno se v Číně konalo Pracovní zasedání urbanizace, díky kterému Číňané věnují více pozornosti nové urbanizaci. Prozradil to čínský náměstek ministra lidských zdrojů a sociálního zabezpečení Hu Xiaoyi (Chu Siao-i) v Pekingu. Co tedy nové kolo reforem urbanizace přináší nového? Chtějí se venkované stát obyvateli měst? Mohou venkované skutečně zažít sociální rozvoj prostřednictvím reforem?

Li Jingjie (Li Ťing-ťie) před osmi lety opustil svůj domov na vesnici v čínské provincii Hebei (Che-pej) a nyní pracuje v metropoli Pekingu. Přestože jeho měsíční příjem 4000 yuanů je mnohem vyšší než na vesnici, Li Jingjie přesto cítí, že život ve městě je v mnoha ohledech nepohodlný.

"Hlavní problém je pojištění. Nemám dostatečné prostředky na to, abych si pořídil pojištění. Samozřejmě zde také neexistují záruky bydlení. Domy s nižšími pronájmy a byty k pronájmu veřejnosti jsou pro místní obyvatele," řekl Li Jingjie.

Míra čínské urbanizace v současné době překračuje 50 procent, ale těch, kteří ve městech mají vlastní domácnost, je pouze 35 procent. Počet migrujících pracovníků ve městech jako Li Jingjie je zhruba 200 milionů, což znamená, že současná míra urbanizace je daleko vyšší, než počet urbanizovaných, kteří se lokalizovali. „Urbanizovat populaci" je proto oblast, na kterou se zaměří reformy nové čínské urbanizace pro budoucnost.

Profesor Zhang Xiaode (Čang Siao-te) poukázal na to, že cílem provedení nové urbanizace je zajistit venkovanům šťastné životy.

Mnoho venkovanů, i když mohou požívat stejných veřejných služeb jako obyvatelé města, se ve městech cítí jako hosté. Jejich podstatou je totiž půda.

Zhang Xiaode uvedl, že řada venkovanů chce ve městě pouze vydělat peníze, ale nechce v nich žít. Důvodem je neschopnost kulturní integrace, což si vyžaduje pozornost vlády a společnosti.

　Aby podpořila urbanizaci venkovanů, některá střední a malá města uvolní podmínky registrace pobytu. To nicméně neřeší problém, že se velké množství přistěhovalců z venkova shromažďuje v několika velkých městech. Pro většinu zemědělců totiž velké město znamená více příležitostí a lepší zdravotnictví, vzdělávání a další zdroje.

Li Jingjie novináři řekl, že ve velkých městech se dá vydělat víc. „Navíc škola na naší vesnici není dobrá, nejsou tam dobří učitelé. Na vesnici je méně a méně žáků, některé školy už ani nefungují."

Nedostatek pracovních příležitostí je také hlavní příčina, že se mnoho zemědělců nechce usadit v malých a středních městech. Pan Liu pochází z čínské provincie Anhui (Liou, An-chuej), nyní v Pekingu řídí nákladní vůz. Nicméně jeho odborné znalosti nemají v malých městech žádné uplatnění.

Vedoucí hospodářské komise Čínského lidového politického poradního shromáždění Zhu Ping (Ču Pching) se vyjádřil v tom smyslu, že volba zemědělců odráží problém, že čínské urbanizaci schází podpora průmyslu.

"V procesu urbanizace je vývoj průmyslu základem a malá a střední města klíčovými body. Rozvoj průmyslu vytváří pracovní příležitosti. Zemědělci ve městech potřebují nejen dům, ale potřebují také práci. Postavit byty je snadné, ale vývoj průmyslu a vytvoření odpovídajícího objemu není jednoduché. Dá se říci, že bez průmyslu nebude nové urbanizace," míní Zhu Ping.

Tingting (Tching-tching) je dcera migrujícího pracovníka a nyní studuje na škole v Pekingu. "Můj táta říkal, že se na vysokou školu pravděpodobně vrátím domů. Ale já nechci odejít, chci být policistkou, chci zůstat v Pekingu," sdělila Tingting.

Naděje dětí jsou budoucím směřováním reforem nové čínské urbanizace.

Lada