S transformací a sílením čínského hospodářství v posledních letech začaly čínské podniky expandovat na mezinárodní trhy. Čínská vláda v roce 2013 předložila strategii budování hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století, která znamená dobrou příležitost pro čínské podniky šířit se na mezinárodní trhy a do příslušných zemí přinášet hospodářský rozvoj a inovace.

Objem vývozu čínské automobilky Chery v roce 2014 představoval 27 procent celkového vývozu aut z Číny. Z více než šedesáti zemí v rámci hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století automobilka Chery prodávala svá auta v 49 zemích. Když mluvil o vývozním plánu pro letošní rok, předseda automobilky Chery Yin Tongyue (Jin Tchung-jüe) řekl:

Zvuk č. 1 Yin Tongyue

„Letos plánujeme prodat do zahraničí 136 tisíc aut. Prodáváme hlavně do střední Asie, na Blízký východu, do jižní Ameriky a do zemí v rámci hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století. Pro každou automobilku jsou velmi důležité tuzemský trh i mezinárodní trh."

Čína v roce 2009 překonala Spojené státy jako největší spotřební trh aut na světě. Čínské automobilky začaly expandovat na mezinárodní trhy. Odborník na automobilový průmysl Li Tiezheng (Li Tchie-čeng) řekl:

Zvuk č. 2 Li Tiezheng

„Naše okolí nemá rozvinutý automobilový průmysl, například jihovýchodní Asie, jižní Asie, západní Asie, Blízký východ, dokonce ani východní Evropa. Zmíněné oblasti jsou k nám blízko. Tento trh je pro nás obrovský a nabízí nám dobrou příležitost k rozšíření se na mezinárodní trhy. Bez ohledu na zvětšování výrobní kapacity či výrobních výnosů nelze věnovat pozornost pouze tuzemskému trhu."

Aby rychle obsadily vrchol průmyslového řetězce, některé čínské automobilky odkoupily světoznámé znáčky. Automobilka Geely Auto v srpnu roku 2010 koupila veškeré akcie automobilky Volvo, která patřila americké automobilce Ford. Cesta od dovozu k vývozu v automobilovém průmyslu Číně trvala pouze třicet let.

Dozorčí a správní výbor pro státní kapitál při čínské Státní radě 14. července roku 2015 vydal Cestovní mapu pro čínské podniky v rámci hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století. Podle statistik do konce roku 2014 mezi 110 čínskými státními podniky, které spravuje dozorčí a správní výbor pro státní kapitál, 107 podniků založilo 8515 poboček v 115 zemích a oblastech světa. Dále více než 80 podniků založilo pobočky v zemích podél hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století.

Čínský státní podnik China Power v dubnu roku 2015 podepsal smlouvu na projekt tepelné elektrárny v přístavu Kasim v Pákistánu, do kterého společně investovaly China Power a Katarská investiční banka. Po dokončení elektrárny ročně vyrábí 9,5 miliardy KWh. Elektrárna bude zprovozněna na konci roku 2017. Zodpovědný činitel zahraničního oddělení při 7. úřadu pro vodohospodářství a vodní elektrárny a dceřiné společnosti China Power Wu Xiguo (Wu Si-kuo) uvedl, že v posledních letech se společnost rychle šířila na zahraniční trhy a investiční oblasti. To se týká nejen tradičních vodohospodářských projektů ale i tepelné energie, silnic, převodovek a solární energie.

Zvuk č. 3 Wu Xiguo

Wu Xiguo řekl: „V uplynulých deseti letech jsme měli pouze dva projekty v zahraničí v hodnotě méně než sto milionů amerických dolarů. V posledních letech jsme měli pět nových projektů v hodnotě asi šest set milionů amerických dolarů. Úspěšně v zamoří nacházíme větší trh."

Čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) se v Bruselu ve dnech 28. června až 2. července zúčastnil 17. setkání představitelů Číny a EU a navštívil Belgii, Francii a hlavní sídlo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Během pobytu v Evropě premiér Li Kche-čchiang dosáhl důležité dohody s představiteli EU a francouzskými představiteli ohledně mezinárodní spolupráce ve výrobní kapacitě a spolupráce se třetími stranami. Mimo jiné představitelé obou stran navrhli spojit čínskou strategii hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století s evropským investičním plánem. Obě strany souhlasily se založením Čínsko-evropského investičního fondu. Li Kche-čchiang v Bruselu řekl:

Zvuk č. 4 Li Kche-čchiang

„Čínsko-evropské vztahy, zvláště čínsko-evropské obchodní vztahy, nejsou jenom vztahy nákupu a prodeje. Je třeba rozšiřovat vzájemné investice a společné investice. Čína je ochotna aktivně se podílet na evropském investičním plánu."

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v listopadu loňského roku zveřejnil evropský investiční plán v hodnotě 315 miliard eur, který se týká reindustrializace, integrace sítě infrastruktury a dalších témat. Juncker předložil více než dva tisíce projektů, které budou stimulovat komunikaci v evropských zemích, zvýšení zaměstnanosti a regionální hospodářský růst.

Ředitel výzkumného střediska pro Evropu při výzkumném institutu mezinárodních otázek Ye Jiang (Je Ťiang) řekl:

Zvuk č. 5 Ye Jiang

„Konec hospodářského pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století se nachází v Evropě. Obě strany by měly posilovat spolupráci ve finančnictví, která přispěje ke společnému rozvoji a komunikaci mezi Asií a Evropou. Junckerův plán a Asijská banka pro investice do infrastruktury se úzce dotýkají. Cílem návštěvy Evropy a setkání na vysoké úrovni s evropskými představiteli premiéra Li Kche-čchianga je realizovat splnění procesu tohoto návrhu."

Dušan