Pro většinu Číňanů jsou to legendární pohádky na dobrou noc, ale pro celou řadu amerických spisovatelů čínského původu jsou příběhy jako Mulan (Mu-lan), Putování na západ a Příběhy od jezerního břehu zajímavým pohledem do světa intrik a inspirací pro jejich práci. Dnes se podíváme se na to, jak čínské lidové legendy ovlivňují jejich psaní. Díky těmto legendám se díla spisovatelů staly úspěchem v americké mainstreamové kultuře.

Měsíční paní, Královna matka západních nebes a šťastné straky jsou mýty a symboly, kterými ve svém bestselleru Klub radosti a štěstí spisovatelka Amy Tan nejen přitáhla zájem milionů čtenářů, ale zároveň místním kulturním kruhům poskytla pohled na čínsko-americkou kulturu.

V její nejnovější knize Údolí překvapení se spisovatelka čínského původu také dotkla čínských lidových příběhů spolu se známým tématem vztahů mezi matkou a dcerou.

Nicméně není jedinou spisovatelkou, která používá prvky čínské lidové kultury. Mnoho jiných amerických spisovatelů čínského původu používá podobné metody ve svém vyprávění. Podle profesora z Univerzity California, Los Angeles King-Kok Cheunga schopnost přimíchat příběhy ze svého dětství je součástí toho, proč se američtí autoři čínského původu stali úspěšnými.

„Je to součást jejich identity. Mnoho čínských lidových příběhů stojí za zapamatování. Své studenty učím prvky z čínské lidové kultury, například věci z Putování na západ. To je něco, čím se stávají jedinečnými. Přispívá to ke psaní a obohacuje jejich fantazii, přinejmenším ve srovnání se stereotypními americkými pohádkámi."

Pohádky jako Měsíční paní a příběhy o statečnosti jako Mulan se v čínsko-americké literatuře objevují často. Ve skutečnosti oceněná spisovatelka Maxine Hong Kingston představila příběh Mulan především ve své knize The Woman Warrior. V průběhu pěti kapitol románu Kingstonové se v něm mísí autobiografie se starými čínskými lidovými příběhy. Podle profesora Cheunga byl příběh použit jako symbol feminismu v době, kdy ženy byly potlačovány.

„Myslím, že pro Kingstonovou, která se narodila v roce 1940, byla americká a čínská kultura velmi sexistická. Chcete-li přemýšlet o ženách v armádě, něčemu natolik vzdálenému veškerému učení a výchově, kterému jsou podrobeny, je to velmi osvěžující dílo. Podle mého názoru to je důvod, proč jsou tyto příběhy přitažlivé."

Kromě žen v armádě pozdější generace spisovatelů jako je Marilyn Chinová používaly motivy z příběhů Pchu Song-linga a z čínských strašidelných příběhů, které se vyznačují silnými ženskými přízraky a liščími ženami.

Díla Kingstonové a Marilyn Chinové se učí po celé Americe. Dílo Válečnice z pera Kingstonvé bylo vyhlášeno organizací Modern Language Association jako nejčastěji vyučovaný text v moderním univerzitním vzdělání. Používá se v disciplínách v rozmanitých oborech jako v americké literatuře, antropologii, asijských studiích, psychologii a gender studies.

Nicméně nejenom spisovatelky ve svém psaní používají čínský folklór. Podle profesora Cheung mužští spisovatelé, básníci a scénáristé také používají tyto příběhy v boji proti rasismu a stereotypům o Číně.

„O asijsko-americké menšině existuje například stereotyp, že jsou feminnější. Muži se mnohem více zabývají zkoumáním otázek o mužskosti. Chtějí objevovat hrdinskou tradici. Frank Chin, který napsal Kačera Donalda, ve svém díle pomocí čínských Příběhů od jezerního břehu hledá hrdinskou minulost."

Příběhy od jezerního břehu jsou jedním ze čtyř klenotů klasické čínské literatury. Byly sepsány ve 14. století a vypráví o 108 hrdinech. Román inspirovaný osudy banditů a psanců z počátku 12. století. Nejstarší dochovaný text obsahuje 120 kapitol.

Otázky zkoumané v románech čínsko-amerických spisovatelů se netýkají jen Američanů čínského původu. Důvod, proč jsou knihy čínsko-amerických spisovatelů tak oblíbené, je univerzálnost témat v jejich knihách. Profesor Cheung říká, že všechny etnické skupiny v Americe se mohou identifikovat s tématy týkající se mezigeneračních rozdílů a hledání své identity v tavícím kotlíku světa.

„Je to něco, o čem píšou všichni naturalizovaní Američané, rozhodně ne jen Američané čínského původu. Současné společenství je však nutí přemýšlet o své identitě, spíše než o tom, co je opravdu zajíméá Každý den čelí situacím, že se jich někdo ptá, proč mluví anglicky tak dobře nebo odkud jsou."

Když převedou své potíže a zkušenosti do slov, pomáhají američtí spisovatelé čínského původu nejen bořit stereotypy týkající se Američanů asijského původu, ale také vzdělávají veřejnost o své vlastní historii a kultuře.

Táňa