O nás
 
Kontakt
 
in Web czech .cri.cn

Hlavní stránka  Cestování  Kultura  Byznys  Komunikace  Čínština  Hudba  Foto  Čínská encyklopedie  Stará stránka

Příležitosti a výzvy čínských vysokorychlostních železnic
2014-07-07 15:54:52 cri

Čína roku 2004 zahájila výstavbu vysokorychlostních železnic. Po deseti letech rychlého rozvoje si už osvojila značně pokročilé technologie. Celková délka vysokorychlostních železničních tratí v Číně ke konci roku 2013 dosáhla 11028 kilometrů, polovinu všech vysokorychlostních železnic na světě. Nejvyšší rychlost dosáhla 380 kilometrů za hodinu (nejvyšší dosažená zkušební rychlost byla 486,1 kilometrů za hodinu). V současné době jsou čínské vysokorychlostní železnice nejdelší, nejrychlejší a nejrozsáhlejší na světě.

Letos v únoru Čínská železniční stavební společnost ukončila druhou etapu výstavby turecké vysokorychlostní železnice z Ankary do Istanbulu. To je poprvé, co Čína realizovala projekt výstavby vysokorychlostní železnice v zahraničí. Generální ředitel Čínské železniční stavební společnosti Yuan Li (Jüan Li) se domnívá, že úspěšné dokončení této stavby položilo pevné základy vstupu čínských podniků na evropský trh a odráží vysokou technickou úroveň čínských vysokorychlostních železnic.

V důsledku stále vážnějšího globálního nedostatku zdrojů a omezením plynoucím ze stavu životního prostředí se efektivní, energicky šetrný udržitelný rozvoj stal všeobecně uznávaným konceptem. Proto má mnoho států plán na výstavbu vysokorychlostních železnic. Podle statistik Mezinárodní železniční aliance kromě Číny vysokorychlostní železniční trati staví více než deset států. V budoucích deseti letech se celosvětová délka vysokorychlostních železničních tratí zvýší o 10 tisíc kilometrů. Čínské vysokorychlostní železnice mají nebývalou příležitost ke vstupu na zahraniční trhy.

V uplynulých několika letech Čína podepsala předběžné smlouvy nebo dohody tykající se spolupráce při stavbě vysokorychlostních železnic s Laosem, Thajskem, USA, Ruskem, Brazílií a dalšími zeměmi. Současně se shodla na spolupráci ve výstavbě železnic s Polskem, Barmou, Indií a některými středoasijskými státy.

Výzkumník konzultační společnosti Anbound Yang Zhirong (Jang Č'-žung) se domnívá, že za několik málo let čínské vysokorychlostní železnice vstoupí na zahraniční trhy, protože mají konkurenční převahu v oblastech technologií, zkušeností s provozem, kvalitou a poměrem ceny a výkonu. Současně je poptávka různých států po vysokorychlostních železnicích čím dál tím větší. Yang Zhirong uvedl:

„Čínská vysokorychlostní železnice má konkurenční převahu v pěti oblastech. Zaprvé je to komplexní technická schopnost, zadruhé je to převaha ve stavebních nákladech, cena výstavby vysokorychlostní železnice od Číny stavební cena je jenom třetinová až poloviční v porovnáním se zahraničními cenami. Zatřetí je to průmyslová převaha, čínské vysokorychlostní železniční trati zaujímají 45 % délky všech vysokorychlostních železnic na světě, mají největší a nejkomplikovanější, nejsystematičtěji řetěz dodávek. Začtvrté jsou to bohaté zkušenosti se správou a provozem. Zapáté vstup čínské vysokorychlostní železnice na Západ zahrnuje výstavbu, služby a vývoz kapitálu. To odpovídá západním obchodním zvyklostem."

V listopadu roku 2013 na summitu vedoucích činitelů čínských a středo- a východoevropských států čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang), maďarský premiér Viktor Orbán a srbský premiér Ivica Dačić prohlásili, že tyto tři země spolu budou budovat železniční trať mezi Bělehradem a Budapeští. Li Keqiang se vyslovil v tom smyslu, že vstup čínských zařízení do zahraničí, obzvlášť spolupráce s novými tržními ekonomikami, pomůže těmto státům zdokonalit infrastrukturu, a také pomůže Číně využít přebytečné produkční schopnosti, zvýší kvalitu zařízení a úroveň služeb.

Odborník Du Ping (Tu Pching) se domnívá, že příčinou rozvoje čínských vysokorychlostních železnic v Evropě jsou kromě spolehlivé techniky také obrovské devizové rezervy. Díky nim Čína může poskytnout státům, které mají nedostatek finančních prostředků, finance pro stavbu vysokorychlostních železničních tratí.

Du Ping se ještě vyjádřil k tomu, proč čínské vysokorychlostní železnice mohou vznikat ve středoevropských a východoevropských státech? Všichni jsou to členové EU a například Francie nebo Německo vyspělé technologie vysokorychlostních železnic mají. Proč si tyto státy nevybraly spolupráci s Francií nebo Německem? Protože Čína může poskytnout velké množství finančních prostředků, ale EU nemůže. Stejná situace také nastala ve východoasijských a jihoasijských státech. Japonsko může poskytnout část finančních prostředků, ale Čína jich může poskytnout více a všestranněji.

Samozřejmě, že vstup čínských vysokorychlostních železnic na zahraniční trhy není jednoduchý a hladký. Například na evropských trzích čínská vysokorychlostní železnice musí splnit evropské technické standardy. To znamená, že všechna čínská zařízení a produkty tykající se vysokorychlostních železnic musí získat evropskou certifikaci. Na získání certifikátů jsou potřeba obrovské finanční prostředky a spousta času a energie.

Druhá etapa stavby turecké vysokorychlostní železnice z Ankary do Istanbulu trvala celkem osm let. Délka této železniční trati jenom je 158 kilometrů. Osoba zodpovědná za tento projekt je Zheng Jianbing (Čeng Ťien-ping). Ten se domnívá, že hlavní příčinou dlouhého trvání stavby byla překážka „Evropských standardů".

Výzkumník čínského státního strategického výzkumného centra Jiang Yong (Ťiang Jung) novinářům řekl, že tento problém je skrytou technickou bariérou v mezinárodním obchodu. Standardy jsou produktem industrializace. Evropské státy a USA jsou v procesu industrializace napřed, proto si v různých odvětvích osvojily mnoho standardů. Dnes je třeba nejdřív splňovat tyto standardy, aby firmy mohly vstoupit na mezinárodní trhy. Ve skutečnosti jsou však v některých odvětvích evropské standardy zastaralé. Teď je stav rozvoje čínských vysokorychlostních železnic dobrý. Je třeba zachovávat tento trend a nadále zdokonalovat techniku. Věří, že čínské standardy budou zanedlouho uznávané mezinárodním společenstvím.

Příslušné zprávy
Přidat komentář
© China Radio International.CRI. All Rights Reserved.
16A Shijingshan Road, Beijing, China