Na začátku roku 2014 byl plánovaný nárůst hrubého domácího produktu (HDP) kolem 7,5 procent. Ve skutečnosti v prvních třech čtvrtletích nárůst HDP činil 7,4 procenta, 7,5 procent a 7,3 procenta. Není obvyklé, aby růst reálného HDP byl nižší, než se plánovalo. V současné době Čína v oblasti hospodářského růstu trpí řadou nepříjemných problémů, jako je například nedostatek energetických zdrojů, velké tlaky na ochranu životního prostředí nebo změna struktury populace. Podobným problémům čelí i další velké světové ekonomiky. Nemělo by se pokračovat v zaostalé formě hospodářství. Na tomto pozadí se ve dnech 9. až 11. prosince roku 2014 konalo hospodářské zasedání ústředního výboru KS Číny. Z devíti aspektů konkrétně vysvětlilo „nový stav" čínského hospodářství. Hlavní ekonom Čínské zemědělské banky Xiang Zuosong (Siang Cuo-sung) sdělil, že první je rychlost hospodářského nárůstu. V posledních letech byl hospodářský růst velmi rychlý, činil více než osm procent a někdy dokonce o deset procent. Nyní hospodářský nárůst zpomaluje. Zadruhé je to nová dynamika hospodářského růstu. Tradiční průmysl pravděpodobně nebude schopen nadále táhnout rychlý hospodářský růst, například tradiční výrobní průmysl či stavebnictví. Naopak služby, energetika nových energií nebo věda a technika se stanou novým dynamickým prvkem hospodářského růstu. Zatřetí je třeba nového myšlení. Pokud hospodářský růst zpomaluje, čínská vláda a podniky musejí změnit úhel svého pohledu a zásadně změnit postoj k celému čínskému hospodářství. Když v minulosti klesal hospodářský růst, čínská vláda posilovala investice. V roce 2008 po vypuknutí světové finanční krize kleslo i čínské hospodářství. Aby Čína čelila této obtížné situaci, čínská vláda předložila plán na rozšíření domácí poptávky a stimulaci hospodářského růstu. Hospodářský růst se opíral o vládní investice. Obrovské investice v hodnotě čtyř bilionů yuanů dosáhly okamžitých výsledků a zabránily hospodářskému poklesu. Avšak toto opatření v následujících letech mělo i negativní důsledky, jako například vytvoření nadbytečných výrobních kapacit, nerovnovážnou průmyslovou strukturu a další. Mluvčí Čínského státního statistického úřadu Sheng Laiyun (Šeng Laj-jün) řekl, že obtíže s regulacemi průmyslové struktury přicházejí ze dvou stran. Zaprvé se projevila dlouhodobě akumulovaná nadbytečná výrobní kapacita tradičního průmyslu. Za druhé se projevují důsledky regulací na trhu s nemovitostmi z roku 2014.
Investice do nemovitostí mezi lednem a listopadem roku 2014 dosáhly 8,66 bilionů yuanů, což je meziroční nárůst o 11,9 procent.
Tempo růstu je však výrazně pomalejší než 19,8 procentní nárůst v roce 2013.
Podle statistik v roce 2013 podíl služeb na HDP představoval 46,1 procent a přesáhl podíl průmyslu na HDP. Oblast vědy a techniky včetně zařízení a vybavení zažila růst o 12,3 procent, což je víc než nárůst sektoru celého průmyslu. Zároveň spotřeba energie na jednotku HDP meziročně poklesla o 4,6 procenta. Výzkumník střediska městského rozvoje a reforem při Čínském státním výboru pro rozvoj a reformy Yang Yu (Jang Jü) sdělil, že z těchto údajů je patrné, že se povaha čínského hospodářství mění. Hospodářský růst možná zpomaluje, ala změna povahy hospodářství bude mít zásadní vliv. HDP na hlavu dosáhlo sedmi až osmi tisíc amerických dolarů. V zemích s tímto HDP na hlavu se obyvatelé začínají orientovat na spotřebu služeb, která poroste rychleji než spotřeba výrobků. To znamená, že sektor služeb může očekávat nové příležitosti.
Podle statistik v roce 2013 každých sto milionů yuanů HDP v Číně přineslo 4271 pracovních míst v zemědělství, 928 pracovních míst v průmyslu a 1130 pracovních míst v oblasti služeb. Trh v zemědělství je už nasycený. Průmysl patřil k hlavním tahounům čínské reformní ekonomiky. V budoucnu budou pracovní místa vznikat hlavně ve službách. Čínský premiér Li Ke-čchiang konstatoval, že bez ohledu na to, jestli je čínský hospodářský růst vyšší nebo nižší než 7,5 procent, pokud zajistí zaměstnanost, je racionální.
Ředitelka institutu pracovních sil při Čínském ministerstvu lidských zdrojů a sociálního zajištění Zhang Libin (Čchang Li-pin) se domnívá, že i když hospodářský nárůst poklesl, velikost ekonomiky je výrazně větší než v minulosti. V této situaci jednoprocentní nárůst HDP přinese větší počet zaměstnaných než v minulosti. Dodala, že rychlost zmenšování nabídky pracovních sil v Číně je rychlejší než rychlost průmyslové struktury nebo rychlost hospodářského růstu. Proto pokles hospodářského růstu pokryje růst pracovní síly. Mimo jiné reformy stimulují rozvoj malých a středních podniků, které zajišťují pracovní místa. Podle předpokladu v roce 2014 vznikne 13 milionů nových pracovních míst.
Čínská ekonomika nyní zůstává v klíčové etapě regulace průmyslové struktury. Čína však nekončí svou industrializaci a urbanizaci. V budoucnosti čínská industrializace, urbanizace, informatizace a modernizace zemědělství bude hospodářskému růstu nadále poskytovat prostor a dynamiku.
