Čínský předseda Si Ťin-pching v září a říjnu roku 2013 předložil strategický návrh na zřízení hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky ve 21. století. Si zdůraznil, že zainteresované země by měly budovat "hospodářské společenství společných zájmů" a "osudové společenství společné perspektivy".
Začátek hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky ve 21. století je v Číně a vede přes střední Asii, jihovýchodní Asii, jižní Asii, západní Asii až do části Evropy. Spojuje hospodářské oblasti Asie a Tichomoří a západní Evropy. Pokrývá asi čtyři miliardy čtyři sta milionů obyvatel ve více než šedesáti zemích, což představuje 63 procent světové populace. Celkový objem hospodářství činí dvacet jedna bilionů amerických dolarů, což představuje 29 procent světa.
Dne 7. března na tiskové konferenci u příležitosti třetího plenárního zasedání při 12. Všečínském shromáždění lidových zástupců (VSLZ) čínský ministr obchodu Gao Hucheng (Kao Chu-čcheng) sdělil, že rok 2015 je velmi důležitý pro toto nejrozsáhlejší hospodářské pásmo světa.
Řekl: „Domluvili jsme se s příslušnými zeměmi v hospodářském pásmu na sérii projektů. Vzhledem k pluralizaci světa, globální kulturní rozmanitosti a rozvoji společenské informatizace je na tomto strategickém projektu ochotno se podílet více než padesát zemí světa."
V současné době má Čína podepsané smlouvy s mnoha zeměmi. Již byla zahájena série významných projektů a další projekty jsou už připraveny. Čínská společnost zabývající se výstavbou komunikací podepsala smlouvu se Srí Lankou o obchodní certifikaci v přístavním městě Kolombu. Tím posiluje spolupráci s přístavem a průmyslovou zónou mezi Čínou a Srí Lankou a obnovuje Hedvábnou stezku na moři. Čínská společnost přístavního inženýrství podepsala s Maledivami memorandum o budování infrastruktury, která Maledivám pomůže vybudovat letiště, rozšiřovat pevninu, budovat spojení mezi ostrovy a další dopravní projekty. Čína s Kazachstánem podepsaly zápis z konference o spolupráci v oblasti ocelářství, cementu, sklenářství, surovin, energetiky, těžby a chemického průmyslu, tykajících 63 projektů. Po konstrukci přístavu Gwadar v Pákistánu Čína a pakistánská vláda připravují další možnosti spolupráce. Náměstek ředitele Čínské společnosti výstavby komunikací Sun Ziyu (Sun Z´-jü) řekl, že po dokončení výstavby přístavu potřebují podporu v zemědělství, průmyslu, hornictví a dalším rozvoji. Strategie hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky ve 21. století opravdu odpovídají místnímu rozvoji. Pakistánská vláda si mimo jiné přeje, aby Čína pomohla vybudovat průmyslovou zónu. To znamená, že potřebuje úspěšné čínské zkušenosti z otevírání se světu v přímořských městech, což také odpovídají strategickým zájmům Číny.
Země podílející se na čínské strategii hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky v 21. století jsou většinou rozvojové země a nové ekonomiky, které mají velkou poptávku v oblasti dálnic, železnic, stavebních materiálů a telekomunikací. Čína v těchto oblastech má bohaté výrobní kapacity a pokročilé technologie. Předseda čínské železniční stavební společnosti Meng Fengchao (Meng Feng-čchao) sdělil: „Mnoho zemí chce stavět železnice. Podle aktuálních informací má zájem o stavbu železnic přibližně šedesát zemí. S dvaceti z nich udržujeme častý kontakt."
Ve strategii hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky ve 21. století Čína může pomoci příslušným zemím v oblasti rozvoje infrastruktury se svou výhodnou průmyslovou kapacitou a obrovským množstvím devizových rezerv. Předseda čínské energetické stavební společnosti Wang Jianping (Wang Ťian-pching) konstatoval: „Průmyslový rozvoj se opírá o elektrickou energii. Nedostatek přístupu k elektrice v těchto zemích je velmi běžný. V těchto zemích máme stavební projekty."
Zájem a poptávka neznamenají automaticky úspěšný projekt. Aby zajistila splnění projektů, čínská vláda na tyto projekty vydala velké množství finančních prostředků. Čínská vláda v roce 2014 založila finanční společnost fond Hedvábné stezky v hodnotě 61,5 miliard yuanů. Čína bude investovat celkem čtyřicet miliard amerických dolarů do budování infrastruktury, získávání surovin a průmyslové a finanční spolupráce v těchto zemích. Další dva finanční zdroje jsou Banka BRICS a Asijská banka pro investice do infrastruktury, které jsou připraveny. Náměstek generálního ředitele britského deníku Financial Times James Kynge řekl: „Máme velký zájem o čínský návrh hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky ve 21. století, do kterého budou investovány finanční prostředky v hodnotě čtyřicet miliard amerických dolarů. To dokazuje, že čínská vláda je velmi opatrná. V rámci návrhu hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky ve 21. století železniční doprava z Chongqingu (Čchung-čching) do německého Duisburgu trvá pouze osmnáct dní. To znamená, že do Evropy se bude dovážet více čínského zboží. Námořní doprava z Číny do Evropy trvá dvakrát déle než železniční doprava." Železnice mezi Chongqingem a Duisburgem byla zprovozněna v roce 2011 a je dlouhá 11 179 kilometrů. Kromě toho železnice z Wuhanu (Wu-chan) do Prahy byla zprovozněna v roce 2012. Železnice mezi Chengdu a polskou Lodží byla zprovozněna v dubnu roku 2013 a železnice mezi Zhengzhou (Čeng-čou) a Německem byla zprovozněna v červenci roku 2013.
Velvyslanec EU v Číně Hans Dietmar Schweisgut řekl: "Prezident Si Ťin-pching mnohokrát zdůraznil koncept hospodářského pásma nové Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky v 21. století. Domnívám se, že je třeba zřídit platformu pro komunikaci, o které budeme diskutovat na dalším summitu v letošním roce."
