Dvoudenní 4. světový summit buddhismu 25. října skončil ve městě Wuxi (Wu-si) ve východě Číny. Letošního summitu se zúčastnilo více než tisíc buddhistů, odborníků, učenců a dalších společných osobností z 52 zemí a oblastí světa. Účastníci na summitu prodiskutovali o úlohách buddhistické myšlenky v řešení otázek života a rozvoje lidstva. Účastníci se domnívají, že buddhismus hraje aktivní a pozitivní roli v historii komunikace mezi lidskými civilizacemi a stalo se důležitým mostem mezi různými. V současné době rozvoj lidstva čelí mnoha výzev globálních otázek. Buddhismus bude nadále hrát aktivní roli jako vyslanec míru a most přátelství a podporovat harmonický rozvoj světa. Dále si poslechněte podrobnější informaci od novináře našeho rozhlasu Lan Min.

(zvuk č. 1)

Světový summit buddhismu patří k mezinárodnímu multilaterálnímu náboženskému summitu, který se koná podle návrhů čínské pevniny, Tchaj-wanu, Hongkongu a Macau. Úspěšně se uspořádal už třikrát od roku 2006 a stal se komunikační platformou pro spolupráci a přátelství mezi osobnostmi v buddhistickém kruhu. Členka politbyra KS Čína a ředitelka oddělení pro frontu sjednocení KS Číny Sun Chunlan (Sun Čchun-lan) na zahajovacím aktu konstatovala, že hlavním tématem letošního summitu byla Vzájemná komunikace ve společné cestě. Šlo o splnění a rozšíření výsledků od posledních dvou summitu a dokazovalo reakci a péči buddhismu k současné době. Summit dokladoval naděje k lepší budoucností harmonického soužití lidstva a upřímně vyzval k společnému budování Země různých civilizací.

Členka politbyra KS Čína a ředitelka oddělení pro frontu sjednocení KS Číny Sun Chunlan konstatovala:

(zvuk č. 1 Sun Chunlan)

„Buddhismus podporuje mír, vědomí, soucit a dobrosrdečnost. V jeho dědictví stimulovalo společenské pokroky v rozvoji a civilizaci. V současné době čelíme různým globálním otázkám jako například regionální konflikty, likvidace bídy, změny klimatu a další. Měly bychom spolupracovat v boji proti terorismu, velké epidemii, přírodní katastrofě a dalších bezpečnostních výzvách.

Buddhismus stále hraj aktivní roli a uplatňuje nahraditelní úkoly v dějinných komunikace lidstva, a se stalo kulturní mostem, které zapojí s různými civilizacemi na světě. Ředitel čínského svazu buddhismu mistr Xuecheng (Sue-čchueng) uvedl, že v současné době hospodářská globalizace a pokročilá věda a technika směnily od rozsáhlého světa na globální vesnici. Kulturní setkání, komunikace, srážka a kombinace se staly normalizací. Posilovat vzájemné výměny je klíčem k řešení rozvoje.

(zvuk č. 2 Xuecheng)

„Zaprvé je třeba posilovat vzájemné výměny, komunikaci a spolupráci mezi buddhisty v různými tradicemi a náboženskými frakcemi v různých zemních a oblastech světa. Zadruhé je třeba posilovat dialog a spolupráci mezi buddhismem a dalšími náboženstvími v oblasti veřejné dobročinnosti, kultury a umění, ochrany životního prostředí, stimulace porozumění, hájení míru a dalších. Zatřetí je třeba posilovat zapojení buddhismu se současnou civilizací vědy a techniky, a aktivně reagovat na společnostních otázkách, které způsobuje moderní vědy a techniky."

Účastníci na summitu se domnívají, že buddhismus podporuje ducha a koncept míru (v čínštině He Ping). Slovo „He" v čínštině znamená uznat, respektovat, poděkovat a harmonovat. Ředitel Čínského institutu pro výzkum buddhismu Lou Yulie (Lou Jü-lie) se domnívá, že buddhismus je důvěrní kulturou s tolerantním duchem. Buddhismus respektuje různé druhy kultury a raděj komunikuje s různými kulturami. Rozšiřovat buddhistického ducha má velký význam k zastavení a odstranění násilných jednání a realizací mírového životního prostředí lidstva.

(zvuk č. 3. Lou Yulie)

„Příčiny různých rozporů a konfliktů na světě v současné době jsou velmi komplikované. Mezi nimi je hlavní příčinou nedostatek porozumění mezi různými náboženství. Proto je velmi důležité a potřebné posilovat vzájemné porozumění mezi různými oblastmi, národy, kulturami a náboženství na světě.

Před více než 1300 let proslulý čínský mnich Xuanzang (Suan-zang) šel podél staré hedvábné stezky na západ a přinesl od Indie šest set buddhistických suter, a rozšiřovat buddhistické myšlenky. Kromě toho čínský mnich Faxian (Fa-sian), Yijing (I-jing) a další mnichové i přinesli čínskou vynikající kulturou do Indie. Hedvábná stezka na starověku Číny se stala politickým, hospodářským a kulturním mostem mezi orientálem a západem. Náměstek čínského svazu buddhismu mnich Juexing (Jue-sing) konstatoval, že v současnosti je třeba aktivně podporovat čínskou strategii hospodářského pásma podél hedvábné stezky a nové námořní hedvábné stezky v 21. století, posilovat komunikaci a spolupráci, věnovat pozornost rozvoje a světovému míru."

(zvuk č. 4. Juexing)

„Čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013 předložil strategii hospodářského pásma podél hedvábné stezky a nové námořní hedvábné stezky v 21. století, která dostala reakci od více než šedesát zemí světa. Hedvábná stezka je nejen cestou pro obchod mezi Čínou a zahraničními zeměmi, ale je cestou k výměny kultury a náboženství, a kulturní zapojení mezi různými národy. Hedvábná stezka v historii byla také považována za cestu buddhismu. V pozadí čínské strategie hospodářského pásma podél hedvábné stezky a nové námořní hedvábné stezky v 21. století opravdu hraje buddhismus důležitou roli v společenském harmonickém rozvoje a přátelství mezi různými národy."

Dušan