Reportérka：Chtěla bych se zeptat, z jakého důvodu vznikl tento památník před námi?

Pracovník：Ten červený?

Reportérka：Ano, ten památník se sochami.

Pracovník：Nejsem si moc jistý, možná vznikl před čtyřmi lety, možná…

V dnešním průsmyku Tuyunguan jsou zelenající se stromy, kvetoucí zahrady a všude to začíná nádherně vonět. Tato historická památka se stala lesoparkem pro místní obyvatele. Příběhy mezinárodních lékařů Červeného kříže, kteří přijeli do Číny pomoci během druhé světové války, si dnes vůbec nikdo nepamatuje. Výše zmíněný památník vznikl v roce 2013 na památku generálního zdravotnického týmu Čínského červeného kříže. Stál nedaleko od památníku mezinárodního lékařského týmu, který přijel do Číny pomoci během druhé světové války. Je zde také náhrobek britské lékařky Guy Courtney.

Čtyřiaosmdesátiletý Peng Hongshu je rodák z města Guiyang v provincii Guizhou. Pokaždé v průsmyku Tuyunguan vzdává hold mezinárodním lékařům před jejich památníkem. „Když jsem byl mladý, často jsem chodil do obchodního domu v centru města Guiyang, kde mnoho starých lidí vyprávělo příběhy z minulosti," uvedl Peng Hongshu. Právě od nich poprvé slyšel o příběhu mezinárodního lékařského týmu, který přijel do Číny pomoci během druhé světové války.

„Příběhy vyprávěli staří lidé ve věku 70 až 80 let, kteří často sedávali před obchodním domem v centru města Guiyang a vyprávěli si příběhy z minulosti. Od nich jsem poprvé slyšel o příběhu mezinárodního lékařského týmu, který přijel do Číny pomoci během druhé světové války. Ale v této době byl tento název stále neznámý. Zeptal jsem se jich, odkud se vzal tento název? Ale o tom přesně nevěděli. V současnosti jsou tito svědci již mrtví," uvedl Peng Hongshu.

Od té doby začal Peng Hongshu studovat historii mezinárodního lékařského týmu v Číně a sbírat jejich příběhy. Vydal řadu článků s názvem Průsmyk Tuyunguan: první průsmyk provincie Guizhou a Vyprávění o mezinárodním lékařském týmu v průsmyku Tuyunguan. Domnívá se, že má povinnost lidi z provincie Guizhou i celou Čínu seznámit s dějinami mezinárodních lékařů, kteří se v Číně věnovali záchraně životů a pomoci čínskému lidu během druhé světové války.

Kromě Peng Hongshu začaly i místní úřady v posledních letech věnovat více pozornosti této historii. Shi Jizhong, bývalý zástupce ředitele archivů provincie Guizhou, stále pracuje na obnovení této zaprášené historie. Od roku 2004 Shi Jizhong začal systematicky sestavovat a studovat historické archivy o mezinárodním lékařském týmu v průsmyku Tuyunguan. Během zmíněného procesu se ho velmi dotkla nesobecká obětavost mezinárodních lékařů.

„Jak všichni dobře víme, v cizích zemích je lékař jedno z nejpopulárnějších i nejvýdělečnějších zaměstnání. Ale například měsíční plat rakouského doktora Jensena, který dostával nejvyšší mzdu mezi jeho kolegy, byl jenom 300 čínských yuanů. Měsíční plat dalších lékařů byl dokonce méně než 150 čínských yuanů. Museli také zvládat žít ve velmi těžkých podmínkách. Někdy byli vysíláni na záchranné práce na bojištích. Museli nejprve projíždět blokádami japonských vojáků. Někdy jeli autem, někdy jeli na koni, jindy šli pěšky nad horami."

V očích historika Shi Jizhonga je každý člen mezinárodního lékařského týmu, který přijel do Číny na pomoc během druhé světové války, mezinárodním bojovníkem. Například kanadský doktor Bethune, který překračoval kulturní bariéry i hraniční blokády, ve válečných letech svůj talent věnoval záchraně životů obyčejných lidí.

„V Číně doktoři přijali čínská jména a po večerech se učili čínsky. Na kopci v průsmyku Tuyunguan byly vedením města Guiyang ve vnitročínské provincii Guizhou postaveny jednoduché domky z bambusu a slámy, ve kterých se ošetřovalo i spalo. Nemocnice byla obehnána jednoduchou zdí. Nebyl tam k dispozici oheň, takže v chladnějších měsících v horách lékaře, zdravotní personál i pacienty sužoval chlad. Nábytek byl natolik jednoduchý, že jako psací stůl často posloužila dřevěná deska, zatímco bambusové lehátko byl operační stůl. Přes jednoduché podmínky zde panovalo veselí, zpěv, smích a profesionální až akademická atmosféra."

Zkoumání předchůdců položilo dobrý základ pro budoucí generace. V roce 2005 mladý Dai Binwu pokračoval ve svých studiích na Univerzitě provincie Sichuan pro získání doktorátu v oboru čínské moderní historie. Téma jeho dizertační práce byly dějiny generálního zdravotnického týmu Čínského červeného kříže. Tehdy se rozhodl, že jeho celoživotním úkolem bude studium historie mezinárodního lékařského týmu a generálního zdravotnického týmu Čínského červeného kříže. Dai Binwu se domnívá, že příběhy lékařů a personálu z jednotek Červeného kříže v Tuyunguanu jsou fascinující a každý z nich stojí za to, aby byl zaznamenán.

„Generální zdravotnický tým Čínského červeného kříže je nejenom domácí organizace, je to také mezinárodní organizace. Neměli bychom tuto organizaci rozlišovat na základě zeměpisu, podle tříd ani podle strany. Je významnou součástí mezinárodní antifašistické jednoty. Jako historik jsem povinen zaznamenat a obnovit tuto historii."

(pepa)