Nedávno byla vybudována vysokorychlostní železnice, táhnoucí se od Pekingu do Zhangjiakou (Čang Ťia-kchou). Tato vysokorychlostní železnice bude sloužit pro pekingskou zimní Olympiádu v roce 2022, železnice budou uvedeny do provozu ke konci letošního roku. Využití automatického řízení vysokorychlostního vlaku také přitáhlo pozornost veřejného mínění.
Jaderná technologie inteligentního vysokorychlostního vlaku i technologie automatického řízení má systém automatického řízení inteligentního vlaku s názvem ATO, jehož duševní vlastnictví náleží právě Číně. Tento systém se rozvíjel z tradičního systému řízení čínského vysokorychlostního vlaku. Může se automaticky rozjet, jet, zastavit, otevírat a zavírat dveře. V loňském roce se tento systém již zkušebně zkoušel na železnicích od Pekingu po Shenyangu (Šen-jang), rychlost vlaku se dostala na 350 kilometrů za hodinu. Řidič vysokorychlostního vlaku Zhang Kai (Čang Kchaj), který se účastnil zkušení jízdy, informoval:
„V minulosti jsem tato zařízení musel řídit, kontrolovat a potvrzovat, ale po využití systému automatického řízení ATO, tak když systém pracuje, já ho jen kontroluji."
Inteligence jménem automatické řízení je rozvojovým směrem čínských vysokorychlostních vlaků. Hlavní výzkumník z Výzkumného centra pro vědu vlaků Zhao Hongwei (Čao Chung-wej) informoval o tom, že kromě kontroly celého vlaku bude v budoucnosti prostřednictvím eskalace internetového systému pro vlaky na straně řízení a kontroly provoz ještě inteligentnější.
„Naše kontrola v současnosti je pravidelná, to znamená, že zkontrolujeme podle termínu. To chceme přeměnit tak, že opravíme vlaky podle jejich stavu. Musíme předpovídat selhání, abychom dobře mohli řídit opravu. Kromě toho to zahrnuje také inteligentní provoz a údržbu, podle konkrétní situace můžeme vyslat vhodný tým, připravíme vhodná zařízení."
Podle údajů ke konci roku 2018 délka čínských provozních železnic činila 29 tisíc kilometrů, obsadila dvě třetiny celkové délky vysokorychlostních železnic na světě. Čína se tedy stala zemí, která má nejdelší vysokorychlostní železnici, nejčastější provoz a nejkomplikovanější síť železnic. Ve snaze vyhovět situaci rozsáhlých regiónů a komplikovaného prostředí, Čína na základě vlaku jménem Vzrušení vypracovala také sérii vlaků v různých úrovních rychlosti, tyto vlaky má Čína také jako své duševní vlastnictví.
Na začátku letošního roku vlaky jménem Vzrušení s rychlostí 160 kilometrů za hodinu byly již oficiálně uvedeny do provozu. Také vlaky jménem Vzrušení s rychlostí 250 kilometrů za hodinu budou uvedeny do provozu, a to již ke konci tohoto roku.
Prostřednictvím vlaků jménem Vzrušení lidé potvrdili rychlost čínských vysokorychlostních vlaků. Je to důležité také v tom, že čínské standardy vysokorychlostních vlaků nastoupily na mezinárodním scénu. V uplynulých letech Čína předsedala, účastnila se vypracování několika desítek standardů mezinárodních organizací a mezinárodních unií železnic. Generální výzkumník Čínského výzkumného centra pro železniční technologie Yao Jianwei (Jao Ťien-wej) se domnívá, že v budoucnosti se Čína zúčastní více akcí na vypracování mezinárodních standardů, aby se stala silnou zemí v této oblasti.
„Vypracovali jsme vlaky jménem Vzrušení, ale musíme zvýšit takzvané měkké síly, musíme vypracovat mezinárodní standardy, jedině tak se můžeme se stát silnou zemí v této oblasti."
