Gao Maohu (Kao Mao-chu) je hrdina v boji proti desertifikaci, v roce 2000 se účastnil Skupiny pro boj proti desertifikaci, kterou založily místní vláda a společnost Yili (I-li). V té době si uvědomil, že tradiční sázení stromů má nízkou míru přežití, podle výzkumných výsledků a vedení techniků, vytvořil metodu zavlažování vodou. 57 letý Gao Maohu je vždy hrdý na svůj nápad, novináři uvedl:
„Proč práce boje proti desertifikaci v tomto místě dosáhla tak rychlého efektu? Je to v důsledku metody zavlažování vodou. Tradiční zavlažování má míru přežití jenom 20 procent v poušti Kubuqi, ale moje metoda zavlažování vodou má míru přežití vyšší než 90 procent."
V uplynulých desítkách letech vláda Hangjin schválil zainteresovanou politiku, přitáhla více než 20 podniků na zalesnění, celkově investovala do zalesnění fond v hodnotě 887 miliónů čínských juanů. Do roku 2018 skončilo zalesnění a sazení pastvin na plochu o více než miliónu hektarů.
V současnosti metoda boje proti desertifikaci v poušti Kubuqi už se stala vzorem pro ostatní místa, je popularizována taky na západě Číny, kde má také velkou plochu pouští, poskytuje také zkušenosti ostatním zemím na světě. K tomu zástupce ředitele Výzkumného centra pro pouště společnosti Yili Zhang Jishu (Čang Ťi-šu) uvedl:
„Klíčem modelu v Kubuqi je to, že politika vlády uplatňuje vliv vedení, podniky jsou odpovědné za investici, pastevci se můžou účastnit těchto projektů tržním modelem. Prostřednictvím průmyslového boje proti desertifikaci se ekonomika a příjem obyvatelů zvýšila, podniky také mají zisk. Zároveň se ekologické prostředí zlepšilo. Tento model jde kopírovat, místa, které mají podmínky, toto můžou studovat.
Úspěchy okresu Hangjinu v boji proti desertifikaci podpořil zelený rozvoj, ale náprava životní prostředí ještě nestačí pro likvidaci chudoby. Jaké má spojení ekonomický rozvoj a ochrana ekologického prostředí? Zástupce ředitele lesního průmyslu a pastvin Liang Changxiong (Liang Čchang-siong) novináři uvedl:
„Efekty vybudování ekologického prostředí se objevují pomalu, mají společenské a ekologické významy, ale menší ekonomické zisky. Ve snaze řešit tuto otázku, jsme našli metodu boje proti desertifikaci fotovoltaickými výrobky."
Boj proti desertifikaci prostřednictvím fotovotaických výrobků je nejnovější model, ekologické elektrárny fotovotaických výrobků je hlavní metodou. Jeho největším rysem je spojit výrobu solárních energií s bojem proti desertifikaci a zemědělstvím prostřednictvím šetření vodou. Kolem elektráren jsou připraveny lesy na stabilizaci prášků, pod fotovotaickými výrobky jsou instalována zařízení na šetření vody, zasazeny odolné rostliny, tak to realizuje výhody z ekonomiky a ekologie.
Doposud už Hangjin založil elektrárny, které mají kapacitu 510 tisíc kilowatů, také řešil poušť o ploše více než tři tisíce hektarů, realizoval prodej 660 miliónů čínských juanů. Elektrárny a farmy pomohly rolníky a pastevce najit práci, pomohly 800 chudým rodinám, více než tisíc lidí vystoupilo z chudoby. Lidé mají větší příjem o deset tisíc na hlavu, tím se zvětšuje společenský význam, ekologický význam a ekonomický význam výše uvedeného. Vše je dobře propojeno.
