nihao31.mp4

Svátkům jara se také říká Čínský nový rok. Pro Číňany je to nejdůležitější svátek. Když se blíží Svátky jara, lidé uklízí své domy a byty, připravují různé pokrmy a připravují nové oblečení. Svátky jara začínají na „čínského Silvestra" v předvečer nového roku, který je nocí posledního dne podle lunárního kalendáře. Na tento den spolu členové celé rodiny večeří, lepí na dveře dvojverší pro štěstí a sledují ohňostroje. Po večeři si povídají a vaří jiaozi (ťiao-c'), tedy taštičky. V současné době se mnoho rodin raději dívá na televizní slavnostní gala Svátků jara. Celou noc nespí a čekají na nový rok, čemuž se říká shousui (šou-suej). Druhý den Svátků jara je podle čínského lunárního kalendáře první den prvního měsíce. Lidé navštěvují příbuzné a kamarády a vzájemně si přejí: „Šťastný nový rok!" a „Hodně štěstí a peněz!". Dospělí rozdávají dětem červené obálky s penězi, které se jmenují yasuiqian (ja-suej-čchien). Dospělí si přejí, aby děti byly v novém roce šťastné a v bezpečí. Jak vznikly Svátky jara?

Podle příběhu žil ve starověku divoký netvor, který se jmenoval Nian (Nien, doslova „rok"). Na poslední den každého roku chodil ven a ničil zemědělské plodiny a útočil na lidi. Jednou Nian opět chodil po venku a hledal, co špatného by provedl, když se nesmírně vyděsil! U domu jedné rodiny visel červený oblek a chlapci si hráli s dělobuchy. Lidé tak náhodou přišli na to, že se Nian bojí červené barvy, ohně, blesků a zvuků. Proto se dnes lepí na dveře červená dvojverší, zavěšují se červené lucerny a zapalují ohňostroje. Když Nian viděl červenou barvu a slyšel velký rámus, utekl a venku už se nikdy neukázal. Lidé tak odvrátili hrozbu v podobě Niana, a proto se tomuto dni každý rok říká „Guonian" (Kuo-nien), tedy překonat Niana, a také starý rok.