http://kultura.zpravy.idnes.cz/bartoska-v-kalichu-0n2-/divadlo.aspx?c=A160927_115704_divadlo_spm
Vychutná si poslední labužnický doušek dýmu, než ho anděl vyzve: „Típněte to, v nebi se nekouří." Jiří Bartoška se vrátil na jeviště, které musel před dvěma lety kvůli nemoci opustit, a to rovnou do rakve. Jeho hrdina z inscenace Moje hra v pražském Divadle Kalich v ní stráví takřka celé představení.
Černý záhrobní humor, pokud zná míru vkusu, je jeden z nejvděčnějších a Bartoška s ním zachází s elegantním nadhledem. Hraje spisovatele, u jehož rakve tráví Štědrý večer šest klíčových žen jeho života. A v „andělské komedii", jak zní podtitul, může mrtvý ožít, pozorovat, rozprávět. I kouřit.
Premiéru měla Moje hra v lednu 2012, dva roky poté objevili Bartoškovi nádor, jehož léčba si vynutila profesní přestávku. Pak zase točil Teorii tygra a seriál Mordparta, takže do příběhu, který pod pseudonymem Petr Abrahama napsal divadelník Petr Novotný a režíroval Jan Kačer, se vrátil poprvé až nyní.
Text se snaží přiblížit poetice ve stylu Neila Simona, perlivé konverzaci o vážných věcech, a hromadná ženská tryzna - matka, poslední žena, bývalá manželka, první láska, poslední láska a důvěrnice nebožtíka - poskytuje jak vděčné šance herečkám, tak Bartoškovi k sarkastickým reakcím.
Scénu naprosto ovládá nezkrotná Zuzana Bydžovská v roli zemité číšnice, ale baví také Vlasta Peterková coby důchodkyně, jež kdysi zasvěcovala hrdinu do tajů sexu. A samozřejmě Bartoška, kterému stylizace pobaveného glosátora z druhého břehu přesně sedne. Navíc do hry přispěl vlastními prvky lobbingu za posmrtný život kuřácký; senátor Jaroslav Kubera by mu měl tleskat v lóži.
„Bohužel Jakuba ještě nezvládnu," zmínil Bartoška po úspěšném divadelním návratu hru Jakub a jeho pán, která od něj vyžaduje hodně fyzické námahy včetně přenášení Karla Heřmánka. Zato potvrdil, že se zvažuje druhá řada krimiseriálu Mordparta, kde hraje detektiva zvaného Columbo. A v Mojí hře, jakkoli si zahrává se smrtí, se zdá být svět ještě v pořádku. Alespoň soudě podle potlesku a Bartoškova žertu, že on i to nebe jednou „rozhulí".
