http://fotbal.idnes.cz/cinsky-fanousek-fandi-slavii-pres-dvacet-let-f3c-/fotbal.aspx?c=A170111_182020_fotbal_pes
Slavia včera vyhrála nad Hainan Boying Seamen 3:0 a největší radost z toho měl jistý James Čou. Fotbalový fanatik letěl tři hodiny, jen aby poprvé na vlastní oči viděl tým, kterému už dvacet let na dálku fandí.
„V roce 1996, to mi bylo šestnáct, jsem sledoval českou reprezentaci na mistrovství Evropy v Anglii. To byla vaše zlatá generace! Spousta hráčů byla ze Slavie - Jan Suchopárek, Patrik Berger, Vladimír Šmicer, Radek Bejbl... Od té doby Slavii fandím," vysvětloval čínský fanoušek.
Když se nedávno dozvěděl, že Slavia vyráží na ostrov Chaj-nan, zkusil napsat tiskovému mluvčímu Michalu Býčkovi. Zjistil podrobnosti, zabukoval letenky, zamluvil hotel a pak už jen netrpělivě počítal dny.
Hned ve středu ráno na snídani obešel hráče a pak se chlubil: „Podívejte, všichni se mi podepsali!"
Však byl taky připravený. Na internetu stáhl fotky a vyrobil z nich vlastní kartičky na podpisy, které pečlivě založil do pevných desek.
Obzvlášť hrdý byl na setkání s jeho nejoblíbenějším hráčem Milanem Škodou. Tvrdí o něm, že má skvělou hru hlavou.
„Bylo úžasné se s ním pozdravit a získat podpis. Vím, že v české reprezentaci není jen on, ale také Sýkora, Zmrhal, Barák nebo Souček. Všichni jsou skvělí a mám z nich velkou radost," usmíval se zástupce ředitele letiště v Chang-čou.
Bizár? Možná. Ale zdaleka není jediný Číňan s podobnou zálibou. Stránka o českém fotbale na sociální síti Weibo, což je místní obdoba Facebooku, má přes čtyři tisíce fanoušků.
Čou a další nadšenci pravidelně usedají k počítačům a hledají novinky. Na internetu čtou články, sledují videa a prohlíží fotky.
„Ohromnou radost mi udělalo, když Slavia na podzim vyhrála pražské derby 2:0. Nemám rád Spartu. Vždycky budu fandit Slavii. Vždycky! Moje srdce je červenobílé," zdůraznil brýlatý třicátník.
Když už se k týmu dostal tak blízko, nechtěl se od hráčů vzdálit ani během odpoledního zápasu. Proto přípravné utkání sledoval raději z tartanové dráhy než z tribuny. A snad aby prokázal, že si lásku ke Slavii nevymyslel, dával okolo stojícím najevo své znalosti.
Jako dárek dostal od Slavie šálu a dres, který si nechal od všech znovu podepsat. Možná v něm jednou přiletí do Prahy.
„Už jsem tam jednou byl, ale bohužel mi to nevyšlo tak, abych stihl nějaký zápas. Každopádně je to krásné město. Doufám, že se jednou vrátím a budu moct navštívit utkání Slavie přímo na stadionu v Edenu," zasnil se Čou po dnu, na který čekal přes dvacet let.
Slavii teď bude zase sledovat jenom na dálku.
