Rok poté, kdy ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr kultury Daniel Herman ustavili Radu památky Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem, s cílem zapsat tento fenomén do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je vše připraveno k závěrečnému kroku. Oficiální žádost s veškerou potřebnou dokumentací by měla být podána v pátek 29. září v Paříži. Objemný dokument nese název Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem.
Symbolický podpis žádosti ve středu před novináři demonstrovali v Kladrubech oba ministři a náměstek pardubického hejtmana Roman Línek (všichni KDU-ČSL). Jurečka proto, že ministerstvo zemědělství je vlastníkem a zřizovatelem hřebčína, Herman z titulu představitele ministerstva, které návrhy na UNESCO posílá, Línek byl od počátku iniciátorem a hnacím motorem zdlouhavých administrativních příprav. Pardubický kraj tlačil na ministerstva, aby se Kladrubský hřebčín dostal na seznam žadatelů o zapsání do seznamu přes deset let.
„Je to systém, který tady už půl tisíciletí funguje. Srovnávací analýza obdobných statků v Evropě potvrdila výjimečnou světovou kulturní hodnotu krajiny v okolí Kladrub nad Labem. Ta je dokonale vyvážená. Tvoří ji luka, pastviny, starobylé aleje, lesy, slepá ramena Labe, vodní systém a historické budovy s různým využitím. Celý kladrubský areál je unikátní," řekl v Kladrubech před podpisem dokumentu ministr Jurečka.
Tradice od 14. století
„Je to spojení zemědělství a kultury. U nás zcela ojedinělé a mimořádně cenné. Tady se dotýkáme jakési osy, která jde našimi dějinami. Císařský hřebčín tu byl tři sta let," dodal Herman. „Projednávání naší žádosti bude trvat dva až tři roky. Uděláme všechno pro to, aby tato nominace byla úspěšná," slíbil Línek. Očekává požadavky na doplnění a upřesnění dokumentace, kontroly ohlášené i utajené.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní – koně starokladrubského. Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1200 hektarů. Tradice chovu koní v Kladrubech sahá minimálně do poloviny 14. století. Skoro 340 let (1579–1918) byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Dodnes dodává kočárové koně některým královským rodinám v Západní Evropě.
Hřebčín chová přibližně pět set starokladrubských koní ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. Polovinu tvoří bělouši ustájení v Kladrubech, o černé, kteří jsou využíváni například na slavnostních vojenských přehlídkách nebo je sedlá i pardubická městská policie, se starají zaměstnanci hřebčína ve Slatiňanech ve stájích bývalého knížecího rodu.
