Když se letos chovatelé podívali do vyschlých rybníků, kde umíraly ryby, pocítili čiré zoufalství. Vody bylo rekordně málo. A v řekách, jež je zásobují, je čím dál nižší průtok. S klimatickými změnami se přitom příliš bojovat nedá.
„Snad jedině jít zapálit svíčku do kostela," trpce se pousmál Roman Osička, šéf Rybníkářství Pohořelice.
Vyzrát nad přírodou by teď rybníkářům měli pomoci vědci z brněnské Mendelovy univerzity. V příštích pěti letech prozkoumají, jak chovat ryby i v podmínkách stále drsnějších klimatických změn. Na projekt získali více než 18 milionů korun od ministerstva zemědělství. Mají vymyslet, jak udržet zdravé prostředí v rybnících a stabilizovat tak kvalitní produkci ryb.
Dnes jsou rybníky zatížené živinami, hlavně fosforem. Nadměrně se v nich množí planktonní společenstva. Voda se zjednodušeně „kazí". A nadměrné výkyvy počasí tomu nahrávají. „V podmínkách extrémních agrometeorologických situací to může vést i k úhynu ryb nejčastěji proto, že ve vodě chybí rozpuštěný kyslík," vysvětlil Radovan Kopp z Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity.
Zdejší vědci, ale i odborníci z Akademie věd ČR a Vysokého učení technického v Brně se teď spojili s podniky, které ryby chovají. Pět let budou sbírat data o hospodaření v rybnících, zkoumat vodní prostředí i sedimenty a srovnávat je s historickými daty.
Právě pochopení toho, jak se rybník chová, je podle vědců klíčové. Mohou tak předpovědět, kdy se v něm začne dít něco nežádoucího, co může negativně ovlivnit chov. Na základě toho navrhnou postupy pro obhospodařování i v podmínkách extrémních změn. „Hlavním výsledkem bude model predikce rizika výskytu kyslíkových deficitů v rybnících," uzavřel Kopp.
