Skenování odkrylo uvnitř Věstonické venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Výsledky pomohou vědcům v rozhodování, jak sošku nejlépe převážet, uvedlo ve své zprávě Moravské zemské muzeum.
Digitální sken udělala už skoro před dvěma lety firma FEI. Předběžné výsledky ukazují, že venuše byla vytvořena z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi – karbonátové cicváry, kosti anebo mamutovinu, uhlíky, křemenná zrna, a dokonce i terciérní zkameněliny.
Zdá se, že tvůrce venuše připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval.
Digitální model venuše umožnil vědcům poprvé blíže popsat malé vpichy a také prohloubeniny na povrchu vzácné sošky. Tvar všech čtyř vpichů na temeni hlavy je stejný, což naznačuje, že byly vytvořeny stejným nástrojem, pravděpodobně hrotem brku malého ptačího pera.
Skenování v laboratoři FEI (dnes Thermo Fisher Scientific) odkrylo uvnitř těla venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Nyní pokračuje analýza, zda a v jaké míře jsou propojeny a jak velké nebezpečí hrozí při jejím transportu.
Věstonická venuše představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Její stáří se odhaduje na 25 tisíc až 29 tisíc let.
