Pacienti, kterým hrozí po operacích střev komplikace a dokonce i smrt, mají naději, že jim pomůže přežít nanovlákenná hojivá náplast vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci. Zatím se testuje jen na zvířatech, do pěti let by ale mohla zachraňovat životy lidí.
Po odoperování části tlustého střeva, například zasaženého nádorem, spojují chirurgové zdravé části orgánu spojkou neboli anastomózou. Přestože jde o častou operaci, právě toto místo bývá příčinou pooperačních komplikací.
Podle studií u šesti až 22 procent pacientů končí smrtí. Přes sešití totiž může prosakovat obsah střev do břišní dutiny, který zapříčiní infekci v těle. Navíc ani okolní tkáň v břiše nebude k místu přirůstat. Srůsty jsou další velkou komplikací.
„Na trhu jsou materiály, které tento problém řeší, ale žádný z nich úniku obsahu střev do těla spolehlivě nezabrání. Naše dvouvrstva tu ambici má," uvedla studentka Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Markéta Klíčová.
Unikátnost nápadu, který testují lékaři v Biomedicinském centru v Plzni, spočívá v kombinaci dvou materiálů. Spodní hydrofilní nanovrstva přilne k ráně, kryje ji a usnadňuje hojení. Naopak svrchní vrstva je hydrofobní a izoluje anastomózu od prostředí břišní dutiny. Náplast tak simuluje přirozené prostředí v břiše.
„Nanovlákenné materiály mají podobnou strukturu jako mezibuněčná hmota, která je taky plná nanovláken. Zdá se, že naše náplasti tak pomáhají k intenzivnímu hojení," uvedl David Lukáš z Fakulty textilní TUL, v jehož týmu vyvíjí Markéta Klíčová nanovlákenný materiál pod vedením Jany Horákové a ve spolupráci s Biomedicínským centrem v Plzni, kterému šéfuje Václav Liška.
Náplast tělo vstřebá
Náplast má i tu výhodu, že až doslouží, tělo ji vstřebá. Náplast už voperovali několika desítkám prasat. Až tyto testy skončí, bude plzeňský ústav žádat Státní ústav pro kontrolu léčiv o povolení klinického testování na lidských pacientech.
„Je to ještě dlouhá trať, ale osobně věřím, že do pěti let by se mohla dostat na trh," odhaduje Markéta Klíčová.
V létě ji čekají státnice na oboru Nanotechnologie. Po prázdninách by chtěla nastoupit na katedře netkaných textilií jako doktorandka a v laboratoři tkáňového inženýrství se dále věnovat vývoji nanonáplasti. Věří ve velkou budoucnost využití nanovláken ve zdravotnictví.
„Je pravda, že se o využití nanovláken ve zdravotnictví hodně mluví, ale méně se používají. Myslím, že jejich čas teprve přijde," domnívá se Klíčová.
Za objev učiněný na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů FT TUL dokázala studentka Markéta Klíčová zvítězit v národním kole soutěže průlomových nápadů Falling Walls Lab. Soutěž dává prostor nápadům s potenciálem změnit svět. V listopadu bude s tímto nápadem libereckou univerzitu a Českou republiku reprezentovat na celosvětovém finále v Berlíně. Účastnit se bude 100 finalistů z celého světa.
