Zoologická zahrada v Plzni si připsala další chovatelský úspěch. Po pěti letech se podařilo odchovat mláďata ohroženého chřestýše arubského. Potomků se dočkal i nejjedovatější evropský tvor, zmije Schweizerova.
„Oba druhy patří k těm hadům, od kterých bych nechtěl být kousnutý za nic na světě. Mláďata chřestýšů i zmijí jsou navíc většinou dokonce výrazně jedovatější než dospělí jedinci," vysvětluje ošetřovatel Jan Dohnal.
Chřestýš arubský patří k nejohroženějším druhům zvířat. Ve volné přírodě žije posledních zhruba 250 až 280 jedinců.
„V chovu máme tyto vzácné hady zhruba pět let, v expozici jsou poslední přibližně dva roky. Před dvěma měsíci se přímo v teráriu narodilo osm mláďat. Máme z toho velkou radost, protože to dokazuje, že se u nás hadi cítí dobře," raduje se Dohnal.
V dospělosti není tento druh chřestýše příliš veliký. „Když se stočí, není větší než talíř. Měří maximálně 80 - 90 centimetrů a váží do 800 gramů. Jejich chovu se věnujeme jako jediná zoo v České republice," doplňuje Dohnal.
Po sedmi letech snažení se podařil také odchov dvou mláďat vzácné zmije Schweizerovy.
„Ani tento tento druh nechová žádná státní zoo v Čechách a pravděpodobně se nevyskytuje ani v soukromých chovech. Ve volné přírodě žije jen na několika ostrovech v Egejském moři. Je to poměrně robustní had, nejjedovatější v Evropě. Některé jsou šedivé, populace z ostrova Milos může být i červená. My zde máme oba druhy. Na jaře a na podzim žije na stromech," popisuje vzácného hada Dohnal.
S hady musí pracovat lidé, kteří je mají rádi a rozumí jim
Jedna z oblíbených expozic plzeňské zoo Království jedu byla otevřena v květnu 2015. Za tři roky činnosti se zde podařilo rozmnožit již deset druhů jedovatých hadů, z toho čtyři opakovaně.
Mezi další vzácné druhy, které zde žijí, patří například smrtonoš australský, mamba zelená, křovinář černohlavý a další.
„Vytvořit kvalitní prostředí pro chov jedovatých hadů není jednoduché. Musíte mít speciální nádrže a bezpečnostní systémy. Musí zde pracovat lidé, kteří tato zvířata mají rádi a rozumí jim. Podle mého názoru je manipulace s jedovatým hadem stejná jako lezení po skále. Pokud dodržujete pravidla bezpečnosti, tak se vám nemůže nic stát. Pokud ale uděláte chybu, máte velký problém," uzavírá Dohnal.
